Mgr. Jan Klán

Před nedávnem jsem navštívil jeden nejmenovaný obchodní řetězec, abych nakoupil těstoviny, mouku a mléko. Jaké na mě bude čekat překvapení, jsem při vstupu nevěděl. Regály zely prázdnotou. Lidé vzali útokem snad úplně všechno, co mělo význam – pro ně. A tak jsem se začal zamýšlet nad tím, proč vlastně všechny tyto atributy skoupily? Na prvním místě zde hraje roli určitě strach z koronaviru, který se šíří po světě a mohl by zapříčinit výpadky dodávek potravin. Poté zde bude hrát roli, aby lidé po nějakou dobu nevycházeli z domovů a měli tak dost zásob a snížili tak možnost se někde nakazit. Jenže do celého procesu nám vstupují i další hráči, kteří umocňují strach z koronaviru – jsou to hlavně média, která mají o stavu věcí informovat a ne je zveličovat nebo zase jejich závažnost snižovat. Jak se z médií lidé dozvídají počty zemřelých a nakažených, tak začínají mít obavu o svůj život. Jedná se o klasickou pudovou vlastnost. Je zde jedno podstatné ale, které v médiích tolik nenajdete – srovnání koronaviru s klasickou chřipkou – nový virus ve své podstatě totiž způsobuje respirační potíže, jako klasické virové onemocnění. Tento vztah je jaksi odsouván do pozadí, protože by nebyl tolik mediálně prodejný. Proto jsou na nás denně chrleny informace o různých počtech nakažených/zemřelých a to často i spekulativních.
Musím si jen položit otázku, zda ti, co nakupují jak o život, vědí, že všechny věci mají určitou trvanlivost? Všímá si každý z vás doby minimální trvanlivosti? Na obalech je uvedeno slovo minimální. To znamená, že trvanlivost může být o něco delší, než je uvedené datum. Může a nemusí to být pravda, protože u všech výrobků je dnes používán jev, spíše účelový systém, "rychlejšího stárnutí" někdy zvaný „účelové zastarávání“, aby se výrobky pořád nakupovaly a byl zajištěn konzum a zisk. Z toho plyne, že jediný, kdo na celém nákupním šílenství a panice vydělává, jsou korporace. Takže k čemu vám budou velké zásoby? K ničemu, protože je budete moci zanedlouho vyhodit. Chápu ještě konzervy s trvanlivostí několik let, ale kupovat to, jako kdyby měl být konec světa, mně přijde mimo. Chápu strach z koronaviru, ale musíme si uvědomit, že se jedná o určitý typ chřipky – chcete-li virového onemocnění, na který stejně není žádný lék. Navíc víte vůbec o tom, že na chřipku (jejíž epidemie nás téměř každý rok postihuje) a komplikace s ní spojených zemře ročně v naší zemi až 2 tisíce lidí a nikdo to v médiích tolik neřeší. Navíc si musíme uvědomit, že od Španělské chřipky roku 1919 nebyla žádná velká pandemie globálního rozsahu, ale nárůst letecké dopravy a cestování dával už dávno tušit, že dříve nebo později dojde k rozšíření nějaké nákazy.
 K panice nejvíce přispívají média, která danou věc neúměrně přefukují, když pořád ukazují, že tam je nakažených 100, tam zase tisíce a zdůrazňují počty mrtvých. Tohle budí právě značné obavy a tak si říkám, zda to není ve spojení s obchodními řetězci záměr - lidé mají strach, média to zveličí, jako když se blíží pohroma a obchody mohou vyčistit sklady a dodat nové zboží, které by se jinak vyhodilo. Možná se jedná o spekulaci, ale zkuste si mé výše uvedené argumenty dát na misku vah a sami posoudit, zda do jisté míry spekuluji nebo můj popis odráží stav věcí, který momentálně prožíváme v mediální přeinformovanosti