Mgr. Jan Klán

A je to tady, drazí voliči a pozorovatelé politického dění. Piráti – straníci, kteří se urputně drželi v kormidlech moci - byli dovedeni ke konci svých vládních dobrodružství. Jak jinak to nazvat než „konec strany jedné vlády“? Neboť když se ohlédneme, co Piráti dokázali, musíme uznat, že v tomto ohledu mají neuvěřitelný track record: jedna vláda, jeden pokus a šmitec. To je, jak se říká, výkon, který stojí za zaznamenání do análů.

Ano, jsou to ti samí Piráti, kteří kdysi přišli s velkolepými plány na digitalizaci, transparentnost a otevřenost. Vzpomínáte na sliby, jak budeme mít všechny úřední záležitosti zařízené online a už nikdy nebudeme muset vidět frontu na úřadě? Taky si pamatujete, že nic z toho se tak úplně nepovedlo? Ale co, kdo by to dneska řešil – sliby se patrně mají dávat, ne plnit. Navíc, ve strachu, že by snad nedokázali zdigitalizovat chod státu, Piráti raději v celé své kompletním sestavě hrdinně ustoupili do pozadí.

A tak, po několika letech v koalici s Petrem Fialou, přichází jejich velkolepý odchod z vlády. Konečně! Piráti, ti věční bojovníci za svobodu (a šifrované emaily), se stáhli ze scény. Je to jako kdyby se kapitán rozhodl, že jeho loď už nepotřebuje plout, protože voda je moc mokrá. Inu, uražený odchod z vlády je nejlepší inovace, kterou nám mohli přinést.

Někdo by mohl říct, že to je vlastně osvobození pro všechny zúčastněné. Piráti už nebudou muset řešit ten složitý proces, kdy politika zahrnuje… no, politiku. Místo toho se mohou opět plně věnovat svým oblíbeným činnostem, jako je organizace demonstrací za otevřený internet, sepisování petic proti špatným algoritmům, spravování pirátských fór nebo splétání dredů.

A co na to Petr Fiala? Premiér zůstává klidný jako vždy, přestože jednou předstíral rozčilení, aby Piráty náhodou nenapadlo vrátit se k veslu. Ztratit Piráty je pro jeho vládu asi něco jako ztratit USB kabel: chvilku to bude mrzet, než ho obratem nahradíte jiným, funkčnějším, a zapomenete, že jste ten starý vůbec někdy měli.

Piráti tedy končí, ale ne v našich srdcích. Na jejich odchod budeme vzpomínat jako na moment, kdy si uvědomili, že politika není jen o sdílení memů na Facebooku a tweetování podivných grafů. Je to o skutečné náročné práci, vyjednávání a kompromisech – což jsou věci, které, jak se ukazuje, nejsou úplně kompatibilní s ideálem strany, která miluje amatérské klábosení víc než profesionalitu a odpovědnost.

Takže, milí Piráti, sbohem a šťastnou plavbu do opozičních vod nebo rovnou do rozbouřených vod zapomnění.