Mgr. Jan Klán

Když Ivan Bartoš a jeho Pirátská strana hrdě nastupovali na palubu vládní flotily, slibovali jediné: že nás všechny převezou do digitálního ráje, kde stavební řízení bude trvat jen pár kliknutí. Realita? No, vzpomínáte na ty časy, kdy se říkalo, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly? Ukazuje se, že cesta do digitálního pekla je dlážděna nefunkčními aplikacemi, spadlými servery a nekonečnými návody, jak se v nich neztratit.

Ivan Bartoš, politický technologický prorok, zřejmě trochu přecenil svou posádku. Digitalizace stavebního řízení, kterou Piráti v čele s Bartošem slibovali, vypadá spíš jako sci-fi příběh o tom, jak se i dobré nápady mohou změnit v chaos. Zjednodušení procesů, transparentnost a efektivita – to všechno znělo tak dobře. Ale výsledek? Víc to připomíná staré dobré časy plné papírování, jen teď máme k tomu navíc digitální formuláře, které jsou stejně zmatečné jako jejich papírové předchůdce.

Když se podíváme na slavnou „Přestavbu“ našeho stavebního řízení, snad ani nemůžeme minout slova starého dobrého Milouše Jakeše: „Přestavba to není jednoduchý proces.“ Jakeš sice mluvil o socialismu konce 80. let 20. století. Kdo by ale řekl, že jeho moudrá slova budou tak aktuální i v době, kdy nám vládnou Piráti a řeší, jak konečně dostat naši byrokracii do 21. století?

Naštěstí pro nás všechny přichází na scénu nový spasitel: ministr dopravy Martin Kupka z ODS. Ano, ten samý Kupka, který se nebojí zvednout rukavici po neúspěšném pirátském tažení a rozhodl se, že když to Bartošovi a spol. nešlo, tak to prostě vezme do svých rukou. Těžko říct, jestli ministr dopravy teď bude řídit nejen vlaky a silnice, ale i všechny ty zabloudivší úředníky, kteří se snaží digitalizovat něco, co ani pořádně nedokážou pochopit. Proč? Protože zřejmě nemáme jinou možnost.

A když už jsme u těch změn, které nás čekají: mluví se o návratu k původnímu, starému digitálnímu systému. Zní to skoro jako návrat do minulosti – takový „digitální retrofuturismus“. Ano, mohli bychom se smát, kdyby to nebylo tak smutné. Jakmile Bartoš a jeho tým zjistili, že nová verze digitalizace stavebního řízení je tak trochu… ehm… nefunkční, začínají hledat cestu zpět ke starému, dobře známému systému. Tedy spíš tu cestu nyní hledá spasitel z ODS Kupka a k tomu mu přizvukuje pařící ministr Jurečka, který nabídl svou bratrskou pomoc. Otázka, kdo zaplatí všechny ty náklady, zůstává ale otevřená. Zaplatí to daňový poplatník, nebo to půjde z pirátské pokladny? No, tipněte si.

A pokud vás zajímá, kdo ponese odpovědnost za všechno to zpackané úsilí? No, to je přece jasné! Nikdo. Víte, jak to chodí v politice. Když něco nefunguje, prostě to předáte někomu jinému. A Ivan Bartoš? Ten už bude dál slibovat nové a lepší digitální vize – tentokrát snad v oblasti vesmírných projektů, kdo ví?

Zkrátka, zpackaná digitalizace stavebního řízení je jen dalším důkazem toho, jak se i ty nejlepší záměry mohou změnit v tragikomickou realitu. A jak by řekl Milouš Jakeš: „To se prostě nepodařilo, soudruzi.“