Mgr. Jan Klán

V překotném světě, který mění svou tvář každý den, se začínají vynořovat problémy, které se dříve nevyskytovaly. Jak se moderní svět a civilizace, která jej utváří, stala závislou na fosilních zdrojích, tak došlo k problému, který dnes dopadá na nás všechny. Jedná se o globální oteplování. I zde ale existují odpůrci a zastánci této teorie, která odkazuje na to, že lidstvo ovlivňuje míru teploty na planetě nebývale velkým vypouštěním skleníkových plynů. Na druhé straně barikády se krčí odpůrci tohoto náhledu na daný problém, když tvrdí, že globální oteplování je vlastně mýtus a že se tento jev vyskytoval vlastně pokaždé za určitou éru existence naší planety. Pro obhájení tohoto mýtu používají logiku nekonečného růstu ve spojení s rozvojem civilizace. Ať tak nebo onak, tak je jisté, že dnes dochází k neúměrnému nárůstu teploty, která nás v budoucnu natolik pohltí a připraví dalekosáhlé změny, na které jako civilizace nebudeme připraveni.
Současný zrychlený svět je protkán plýtváním různých zdrojů. Počínaje energií, která je v převážené většině vyráběna z neobnovitelných zdrojů, přes mobilitu lidstva, města jako místa, kde se koncentruje moc, kapitál a průmysl. Celý výčet onoho plýtvání můžeme zakončit plýtváním informací. Ano, i nadbytek informací má dalekosáhlé důsledky pro fungování naší společnosti, stejně i vládnutí. Jako důkaz nám může posloužit „prosáknutí“ veřejného prostoru různými falešnými, fakeovými nebo alternativními zprávami. Ne jinak je tomu v případě šíření různých výkladů o fenoménu globálního oteplování.
Bez fosilních (neobnovitelných) paliv by dnes neexistovaly žádné parníky, letadla, továrny, elektrárny, lokomotivy. Za posledních 200 let, kdy probíhala průmyslová revoluce, bylo užití těchto paliv spojeno s nadějí, které lidstvo popožene k zářným zítřkům. Po ona dvě století byla zvýšená potřeba energie získávaná z neobnovitelných zdrojů úzce spojena s vyprávěním o naději pro celé lidstvo. Dnes se postupně ale mění globální pohled na daný problém, jak si lidé postupně začínají uvědomovat vedlejší účinky nadměrného užívání fosilních paliv.
Ve spojení s rychlejším časem nám do popředí s globálním oteplováním vstupuje pojem mobility lidstva. Existují dvě formy pohybu lidí, které jsou úzce spojeny s fosilní závislostí lidstva. První formou je klasický cestovní ruch, kde nárůst letecké dopravy a snížení její ceny zvyšuje nárůst skleníkových plynů v atmosféře. Jsme enormně závislí na přesunu sebe sama. Ať už po zemi, kolejích, vodě nebo vzduchem. Druhou formou je samotná migrace lidí, kteří utíkají před děsivými důsledky globálního oteplování ze svých domovů z důvodu záplav, sucha, případně jiných nešvarů počasí. Migrace lidí bude v budoucnu opět narůstat a to nejen proto, že by oblasti, odkud tito lidé přicházejí, byla postižena válkou. Příčin bude více – od touhy oněch lidí po společenském a ekonomickém vzestupu, přes obavy o svůj vlastní život, až po snahu něco změnit. Migrace může na světě z důvodu nárůstu globální teploty potkat kde koho. Pokud si pověstný „výsostný“ západ, kde se zrodila fosilní průmyslová revoluce, myslí, že se ho to netýká, tak se mýlí. Mnoho jeho měst totiž může postihnout zvyšující se hladina oceánů, jak postupně mizí ledovce a další věčně zamrzlá země.