Mgr. Jan Klán

V poslední době se v našich podmínkách opět objevila korupce. Tentokrát jde o korupci ve zdravotnictví. Občané naší republiky přitom korupci vnímají jako jeden z největších problémů. Lze tvrdit, že se v našich podmínkách usídlila stínová systémová korupce, která zde vládne od doby privatizace státního majetku. Na problém korupce lze nahlížet ze dvou úhlů. První říká, že za korupci může silný stát, případně byrokracie, která se nechává uplácet. Druhý se na problém dívá z hlediska velkého byznysu, kdy i v nejvyšších patrech společnosti i politiky jsou zakomponováni kmotři. Oba dva pohledy mají pravdu. Jak příliš velký stát, který nedokáže efektivně hlídat sám sebe, tak skrytí kmotři byznysu ve vysoké politice, vedou ke korupčnímu jednání. Nejedná se ovšem o nějaké drobnosti, ale o korupci, která se šplhá do milionů a miliard korun. Jako příklad nám může posloužit případ Davida Ratha nebo bývalého premiéra Petra Nečase. Oba dva případy ukazují na systémovou korupci, které se odehrávala v nejvyšších patrech politiky. Dále si můžeme přičíst kauzu Rittig a další. Celé to poté vede k tomu, že lidé jsou znechuceni tradičními politickými stranami, které se nechaly stáhnout ke korupci. Východisko následně volič vidí v populistických stranách, které říkají, že nejsou spojeny s korupcí. Sami můžete dovodit, kam to posléze celé spěje: pokud jsou s tímto novým typem korupce spojeny státní (veřejné) instituce, tak je to oslabuje natolik, že se začne volat po tom, aby byly předány do soukromých rukou. Přitom je to právě soukromý sektor, který často tlačí na stát, aby privatizoval své sektory, které nejsou určeny k zisku. Ne jinak je tomu se zdravotnictvím. Poslední aféra s korupčním jednáním, kdy policie zasahovala v pražských nemocnicích, se zjistilo, že firma První chráněná dílna, kterou vlastní podnikatel (můžete jej přeložit volněji i jako kmotra) Tomáš Horáček získala za poslední dva roky  na státních zakázkách 650 milionů korun. Například pro nemocnici Bulovka dodávala tato společnost lékařské přístroje. To ale není vše. Firmy napojené na tohoto člověka dodávaly nemocnicím i jiné věci. Z toho plyne, že se zde odehrával nový typ korupce, kdy jsou korumpováni doslova všichni. Podobné případy známe nejen z USA, kdy mnoho lékařů bylo placeno farmaceutickými společnostmi za to, že předepisovali prioritně jejich léky. Posléze je tyto společnosti posílaly na lukrativní dovolené atd.

V systémové stínové korupci hrají velkou roli byznysové elity, které se buď pomocí lobbingu nebo zaháčkováním v politice snaží prosazovat své vlastní zájmy na úkor celé společnosti. Zde už se nevyskytuje korupce založená na potřebách (něco za něco), ale korupce založená na chamtivosti. Kapitál v tomto případě pokřivil systém natolik, že bohatší chtějí být často ještě bohatší. Dochází tím k masovému porušení důvěry a soudržnosti ve společnosti jako celku. Důvěra je nahlodána směrem ke státu, kdy korupci netrestá, tak i směrem k politickým stranám, které ji často samy umožňují a mají ve svých řadách podivné a tajemné lidi. Nová korupce je opravdu velkým problémem nejen v naší společnosti a je nutné ji podrobně analyzovat. Je zde totiž mnoho neznámých a také aktérů, kteří ji ovlivňují.

Existuje nějaké řešení, jak systémovou korupci vymazat nebo alespoň snížit? Určitě ano. Osobně řešení vidím v jasně nastavených pravidlech pro instituce, kde se korupce odehrála. Ať už se jedná o Úřad vlády, Parlament, nemocnice, školy, dráhy atd. Sami vidíte, že se jedná o instituce, které mají sloužit veřejnosti a ne soukromému sektoru, který za vším vidí jen peníze.