Mgr. Jan Klán

Dnešní svět je protkán spotřebou. Neustále se něco spotřebovává, růst táhne spotřeba a nehledí se na následky. Ty jsou bohužel vážné. Ať už se jedná o narušení rovnováhy v přírodě nebo i negativní dopady na samotného člověka. Doba konzumu nám přináší své výhody, ale i nevýhody. Ve spojení s dluhovým kapitalismem nám přináší možnost si pořídit vše, co nám dnešní svět nabízí. Jedná se o velice ostrý kontrast doby před rokem 1990, kdy často docházelo k nedostatkům v zásobování. Nikdo si tedy nepřeje, aby byl nedostatek čehokoliv – žijeme ve společnosti hojnosti. Jako lidské bytosti chceme, abychom měli vše, co nám moderní společnost nabízí. Byť to nemusíme nutně potřebovat, ale co kdyby. Svět je postaven na co nejkratší trvanlivosti výrobků a nikdo neřeší, že se tím vysloveně plundruje příroda. Je tedy nutné, aby se začalo uvažovat o tom, že výrobky budou mít dlouhou trvanlivost. Nemusí jít nutně jen o výrobky, ale i o stavby dálnic, železnic atd. Nesmí přeci docházet k tomu, že by se stavba musela za dva roky kompletně celá udělat znova nebo ji nákladně renovovat. To je dalším základem budoucího socialismu ve vztahu ke konzumu.

Moderní socialismus musí převzít dobré věci z kapitalistického rozvoje. Nesmí dojít k tomu, že by socialismus měl nějaké nedostatky v zásobování. Proto musí existovat trh. Jasně se ukázalo, že příliš velká centralizace a dogmatické plánování vedlo k problémům. Trh samozřejmě musí být částečně regulován, ale státní zásahy musí být promyšlené. S ničím se to nesmí přehánět a nesmí se jít od extrému k extrému. Lidé nesmí opět čekat na pořadník, ale musí mít možnost si koupit, co požadují. Přílišný byrokratismus byl právě kamenem úrazu sovětského socialismu v našich podmínkách. Tento model se sice úspěšně rozvíjel do 70. let minulého století, ale poté narazil na svoje limity. Z těchto věcí je společnost poučena a je nutné vždy poslouchat to, co si přeje.

Dnešní svět je utvářen konzumními pochody lidí, stejně tak i korporací, které konzum produkují. Budoucnost dává tušit, že změněné spotřební chování generace lidí narozených kolem roku 2000, brzy narazí rovněž na své limity. Heslo dnešní doby: použij a zahoď je nutné v budoucím socialismu přehodnotit a začít jasně deklarovat heslo: použij a recykluj, případně vícenásobně použij. Jedná se o věc, která souvisí s učením lidí a k tomuto postupu musí lidé dojít sami kupříkladu na základě regulatorních opatření ze strany státu. Lidé se sice bojí socialismu, protože jej vždy identifikují s modely, které v minulosti selhaly pod tlakem zkapitalizování světa nebo s určitým typem zakazování. O tom ale socialismus není a nesmí být. Socialismus je o tom, že bude vyvážena i spotřeba. Nabídka musí reagovat na poptávku a být co možná nejvíce v rovnovážném stavu.

Pokud jde o společenské vlastnictví výrobních prostředků jako instituce k výrobě konzumních věcí, tak se jasně ukázalo, že v některých oblastech nefungovaly efektivně. Nicméně nový socialismus musí být postaven nejen na státním vlastnictví (energetika, voda, dráhy atd.), ale musí být zachována i oblast soukromého vlastnictví. Jedině tímto způsobem se začnou implementovat inovace do systému. Musíme si jasně říci, že komunismus je otázka možná 25. století. Dnes je cílem socialismus s vyváženým konzumem. Někdo může říci, že v této fázi chci jen vylepšovat kapitalismus. Ano, protože musím vytvořit nejprve předpolí pro socialismus a poté implementovat všechny prvky pro onu změnu.