Sdílení nemožného
Zcela jistě jste již někde slyšeli, nebo četli o sdílené ekonomice. Ta se v posledních letech honosí velkým úspěchem, kdy existují sdílená auta (společnost Uber), sdílené byty (Airbnb) nebo v neposlední řadě třeba sdílené koloběžky (společnost Lime). Právě poslední možnost se již více než rok vyskytuje v našem hlavním městě. Sdílená ekonomika začíná pronikat i do oblastí, kde byla nepředstavitelnou. Jak narůstá počet obyvatel na planetě, tak narůstá i počet vyrobeného oblečení. Snad všichni chtějí něco na sobě nosit. Odvrácenou tváří je nárůst nepotřebného oblečení a tak sdílená ekonomika začíná pronikat i sem. Umíte si představit, že byste se na internetu zaregistrovali na určité stránce, tam zadali názvy a fotografie svého oblečení, cenu a vypustili do světa? Představitelné to je. Má to ale i negativní stránky věci. Tím nejpodstatnějším negativem je, že veškeré internetové platformy sídlí v bájném Silicon Valley (USA), kam odchází i zisk z takto sdílené ekonomiky. Nastává tedy velký problém, kdy se kapitál koncentruje na jednom místě a stát, kde k transakci došlo (lze zjistit pomocí GPS), nedostává nic. Tímto způsobem je oslabována klasická ekonomika, která je založena na prodeji a kupování.
Sdílení oblečení, které vám leží ladem ve skříni, je určitě zajímavým počinem, ale osobně v tom vidím další provázání s penězi. Určitě totiž nebudete půjčovat své věci zadarmo a internetová platforma bude také něco chtít mít z transakce. U sdíleného oblečení může ale dojít k mnohem většímu problému, než třeba v případě sdílených aut nebo bytů. Zatímco u sdílených aut jsou na celé věci nejvíce biti řidiči, kteří musí pracovat často na živnostenský list za směšnou odměnu, tak u sdílených bytů díky naopak dochází k nárůstu cen za bydlení – ať nájmů nebo ceny za nemovitost, případně způsobují vylidňování centra měst. Problém sdíleného oblečení může být například v tom, že nevíte, kdo dané oblečení před vámi nosil a to i tehdy, když bude perfektně vyprané. Může se snadno vyskytnout nějaká nemoc, která se poté začne nekontrolovaně šířit. Pokud by se i přes různé překážky začalo oblečení sdílet, tak by muselo být očipované a mít GPS, tak jako to mají auta nebo koloběžky. Tím ale dojde k dalšímu zvýšení dohledu jednotlivých osob. Naruší se tím soukromí individua, kdy vás nebude jen sledovat kamera na ulici nebo váš chytrý mobilní telefon. Budete sledování pomocí GPS ve sdíleném oblečení. Společnost bude vědět o každém vašem pohybu, když budete mít oblečení na sobě.
Je evidentní, že sdílená ekonomika bude nadále pronikat i do takových oblastí, kde byla dříve nemyslitelná. V budoucnosti se tak můžeme dočkat sdílených manželek, milenců, zvířecích mazlíčků nebo klidně i nemocí. Umím si živě představit, jak se někdo bude chtít nechat sdíleně nakazit, aby nemusel například do zaměstnání nebo do školy. Zdá se vám to nemyslitelné? Uvidíme za několik let, zda sdílená ekonomika pronikne třeba i do sexuálního života. Kapitál tím totiž začíná pronikat všude a naplňuje se známá věc, že dnešní život je prodchnut penězi a vše je na ně převedeno.
Řešení negativ sdílené ekonomiky je jednoduché. Stačí přijmout takové zákony, které budou regulovat poskytovatele sdílení. To například znamená, že se budou odvádět daně v místě, kde proběhla transakce (lze řešit přes GPS). Dále nastavit zdanění výnosů z daného sdílení. Pokud bude chtít poskytovatel služeb fungovat na daném území, tak bude zaregistrován v dané zemi a vždy odvede část zisku do příslušného rozpočtu. Do té doby bude sdílená ekonomika výhodná jen pro její poskytovatele, kteří sedí kdesi za oceánem.
