Mgr. Jan Klán

Státní regulátoři typu Český telekomunikační úřad (ČTÚ), Energetický regulační úřad (ERÚ), Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a další, mají v naší republice za úkol regulovat různé věci. Podobné je to na úrovni Evropské unie. V poslední době ale tito takzvaní nezávislí regulátoři selhávají. Mají být hlídacími psy, když se někde vyskytne problém. Mají zasahovat, sankcionovat nebo zakazovat. Jenže tomu tak často není. Alespoň ne ve vztahu k nadnárodním korporacím, kdy se různým sankcím vyhýbají. Člověk by od těchto institucí očekával zastání ve vztahu ochrany českého trhu, případně mediálního prostoru. Namísto toho, aby tyto nezávislé instituce vrčeli na toho, kdo se proviní, tak se stávají poslušným gaučovým pejskem. Ten jen občas štěkne v pohodlí svého pelíšku, občas zavrtí ocáskem, když mu provinilci něco slíbí. Jindy přivře oko, že je to v pořádku nebo jen vycení zuby, aby si dotyčný dal pozor. Nicméně z povahy věci mají tyto instituce zasáhnout vždy, když je něco přes čáru, nastal v zákoně problém nebo se korporace snaží zákony obejít, případně ohnout do tvaru paragrafu.
Uvedu zde dva příklady skutečného selhání těchto regulátorů. Jako první příklad si můžeme uvést problém se solárními barony. Aféru, kde stále určitým způsobem figuruje Energetický regulační úřad (ERÚ). Ať už je pravda jakákoliv, tak reálně selhal ve své ostraze, aby se naše úrodná půda nestala solární farmou, kde se vše hemží solárními panely. Tato aféra ale není jen problémem ERÚ, ale souběžně i zákonodárců, kteří takový byznys umožnili. Poté už jen stačilo, aby významný regulátor povolil a místo toho, aby obvinil viníky, tak se z něj stal hodný psík.
Druhým selhávajícím regulátorem je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ta má hlídat, zda nejsou v mediálním prostoru porušována pravidla slušnosti, vyjadřování atd. Nicméně ta od samého počátku selhává, kdy buď nezasahuje směrem k veřejnoprávní televizi nebo obviňuje zase jinou televizi. Jako příklad si můžeme uvést nevyváženost televizního zpravodajství veřejnoprávní televize, případně nevyváženost předvolební kampaně u volby prezidenta republiky. Zde jsme mohli sledovat, jak RRTV nezasahuje do procesu, kdy se ve veřejnoprávní televizi nejvíce objevovala skupina antizeman, než skupina na podporu Miloše Zemana. V tu chvíli měla Rada zasáhnout a informace vyvažovat. Jenže tak neučinila a nechala veřejnoprávní médium nechat chrlit většinou štvavou kampaň směrem k Miloši Zemanovi. Podobný příklad najdeme i u informování ohledně demonstrací proti Andreji Babišovi, kdy jsou demonstrace zase záměrně zveličovány. Zde je patrná snaha ovlivnit mediální prostor tím, že nedávám druhé straně možnost se obhájit. Tím začíná eroze a rozpad společnosti. Vše se totiž staví na tom, že budu prosazovat jen toho, kdo se mi libí nebo ne.
Na výše uvedených příkladech můžeme vidět, jak se z původně hlídacích psů korporací nakonec stali poslušní psíci, kteří jsou vlastně rádi, že nic dělat nemusí, mají svůj klid, peníze. Teprve, když začne jít do tuhého a proti regulátorovi samotnému se zvedna vlna nevole, tak se začne bránit a obhajovat. Bohužel v tu chvíli je už pozdě. Většinou se z toho všeho nakonec stane politikum, které ještě více oslabuje jejich nezávislost. Poté se stávají zajatci korporací a často i politiků.