Přehodnocení
Proběhnuvší komunální a senátní volby daly levici jako celku pořádné varování. Nebudu se zamýšlet nad levicí jako celkem, ale zareaguji na naši stranu KSČM. Tedy radikální levici. Velice slabou útěchou může být, že v řadě místech jsme přeskočili v počtech hlasů sociální demokracii, ale to je všechno. Za tento faktor nelze vinit vedení strany, protože za komunální volby jsou primárně zodpovědné příslušné okresní organizace nebo krajské výbory. Za propadák můžeme označit Prahu a Brno, kde od roku 1989 nemáme žádného zástupce. Kde se však stala chyba a co do budoucna změnit?
Začněme od věci, která se některým nebude líbit. Jsme sice radikální levicí, ale to neznamená, že se budeme neustále vracet do minulosti a vyvolávat duchy nostalgické normalizace. To není žádná radikalizace pro současný svět a společnost 21. století. S tím souvisí i různé ikony v podobě kandidátů, které lze identifikovat s dobou minulou. Respektive se kupříkladu proslavili nějakými výroky směrem k obhajobě doby minulé a jejich excesů. Právě tyto ikony jsou logicky využívány médii jako „klacek“ proti KSČM ve vztahu podívejte se, vždyť jsou stejní jako ti dřívější komunisté. Nic se nezměnilo, jen si do názvu přidali jedno písmeno. Tohle se musí změnit. Je nutné přitáhnout nové voliče a ty do určití míry neoslovíme okoukanými, kontroverzními, médii zneužitelnými lidmi. To je prostě realita. Doba se posunula úplně někam jinam a již nelze dělat předvolební propagaci stejně jako před 10 lety. V prvním případě je při příštích volbách nutné zvolit správný výběr lidí.
Se správným výběrem lidí souvisí i výběr témat. Pokud vždy zabředneme do stínu nápadů sociální demokracie, která chtěla ve všem ještě přitvrdit, tak skončíme na smetišti dějin tak rychle, až se tomu budeme divit. Z toho plyne, že KSČM musí uchopit nová témata, která jsou nosná pro radikální levici jinde ve světě. Nemusí se nutně jednat o myšlenku základního příjmu, ale například participativního rozpočtu a zejména prosazovat myšlenky kolektivního vlastnictví. Kupříkladu obecní, státní vlastnictví je vždy výhodnější než soukromé, protože jej mohu regulovat. Tím to ale zdaleka nekončí. Radikální levice se nemůže zaměřit jen na oblast sociální, ale kupříkladu i na oblast internetu. Musíme říkat, že jsme kupříkladu „rudí“ piráti, protože také stahujeme věci z internetu. Je to naprosto normální. Nesmíme se bát přinášet nová témata, klidně i radiální, ale nesmíme zabředávat do minulosti. Na tu už nikdo není zvědavý.
S tím vším souvisí špatně vedená marketingová kampaň. Pokud chceme zaujmout co nejvíce lidí, tak musíme působit neustále. Je nutné využívat všechny dostupné prostředky, které nám současná doba nabízí. Od internetu přes sociální sítě, až po tištěná média. Vše je nutné využívat. Narážím navíc na fakt, že kupříkladu v Praze těžko uspějeme s logem, které se tváří jako kdyby se jednalo o retro „alá“ 50. léta s pěticípou hvězdou v rudé šipce. To je spíš na zasmání a poklepání na čelo (podotýkám, že tohle nemám ze své hlavy, ale od lidí, kteří tuto reklamu viděli). Takhle se volby nevyhrávají. Je tedy nutné změnit i marketingovou strategii. Nedráždit dobou minulou, která už se stejně nikdy nevrátí, dívat se dopředu, uzpůsobovat rychle měnícím se podmínkám témata, umět je prodávat. Poté se dostaví výsledky. Vím, je to těžké, náročné na čas, ale jde to. V Kutné Hoře jsem měl za úkol zastavit pokles mandátů. Hrozilo, že budeme mít ze dvou jen jeden. Naštěstí zafungovala naše opatření o kterých jsem psal výše a k poklesu nedošlo. Byť jsem nebyl zvolen jako lídr, ale mandáty jsme udrželi. To je pro mě nejdůležitější.
