Mgr. Jan Klán

Letošní rok je protkán kulatými výročími událostí, které měly dopad na náš budoucí vývoj, stejně i osudy lidí. Ať už se jednalo o rok 1918, 1938, 1948 nebo 1968. Všechno jsou to události, které měly dopad na naši společnost. V tomto článku se zaměřím na půl století od srpnové intervence vojsk Varšavské smlouvy do tehdejší Československé socialistické republiky.

Mnoho lidí tvrdí, že sem vojska byla pozvána. Někteří tvrdí, že pokud by nebyla pozvána „zvacím dopisem“, tak by nepřišla. Osobně si to nemyslím. Vojska by přišla stejně. Co mě k tomuto tvrzení vede? Zejména fakt, že na našem území do té doby nebyla žádná cizí vojska. Přesně řečeno nebyla v ČSSR a Rakousku. Ve všech ostatních státech jinak byla. Naše země měla tu nevýhodu, že střežila nejdelší hranici s tehdejším západním světem. V té době se jednalo o nepřátele. Bylo tedy logické, že Varšavská smlouva a Sovětský svaz zvlášť, měl zájem na tom, aby zde byla lokalizována jejich vojska. Podstatnou roli v tomto případě hrálo, že Evropa byla rozdělena na sféry vlivu z doby porážky fašismu a nacismu v roce 1945. Tak si to vítězové druhé světové války prostě dohodli.

Domnívám se, že v srpnu roku 1968 Sovětskému svazu nic jiného nezbývalo, než sem vojska poslat. Vezměme si, že na západ od nás jsou „nepřátelská“ vojska NATO a Studená válka je na jednom ze svých vrcholů. Intervenci vojsk Varšavské smlouvy předcházela horečná jednání se zástupci jak ČSSR, SSSR, ale i dalších států z tehdejšího socialistického bloku. Je možné, že tehdejší představitelé Sovětského svazu postavili vedení KSČ před hotovou věc. Mohli říci, že buď zastavíte „liberalizaci“ nebo provedeme invazi jako v roce 1956 do Maďarska. Pravděpodobně něco takového řekli Jaruzelskému v roce 1980, když nastal problém v Polsku. Jenže podobné akce jako Sovětský svaz, prováděly jinde na světě USA. Jednalo se o to samé. Hlídala se sféra vlivu.

Spojené státy americké si svoji sféru vlivu hlídaly tam, kde na tom měly enormní zájem ve vztahu z toho něco mít (nebo se cítily být ohroženy). Například jim často vyhovoval chaos v zemích, které by v jejich blízkosti mohly mít jinou vládu. Jako příklad vměšování do záležitostí jiného státu si můžeme uvést USA financovaný a podporovaný převrat v Chile roku 1973, který byl velice krvavý. V tomto případě se velice angažovala CIA, která pomohla k moci diktátorovi Augusto Pinochetovi. Z logiky věci plyne, že si obě supervelmoci udržovaly sféry svého vlivu za každou cenu. Nepřipustily, aby se na periferiích jejich vlivu odehrálo něco, co by se jim nelíbilo.

Ať tak či onak, intervence vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa znamenala deformaci myšlenek socialismu sovětského typu. Došlo k pokřivení následného vývoje, což byla škoda, protože se v 60. letech minulého století více jak třetina tehdejšího světa hlásila k budování socialismu a komunismu. Bohužel dnešní kapitalistický svět využívá  negativ tehdejšího socialismu, aby obhájil svoji vlastní existenci v současné době. Často tehdejší negativa zveličuje a svoje (která lze postavit na stejnou rovinu) upozaďuje, tak jako například kapitálem podporované převraty v různých zemích. Tyto převraty, které organizovala a přímo podporovala CIA (vlády USA) jsou rovněž negativní s mnoha obětmi. Nicméně neoliberální (kapitalisté, pravice) představitelé je upozaďují a zveličují negativa minulého socialismu (chcete-li minulé doby). I to je pozůstatek intervence vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Bohužel.

Nediskutujme o tom, co by se odehrálo, kdyby tomu tak nebylo. Historie nezná kdyby. V té době by vojska stejně přišla a nikdo by tomu nezabránil, protože svět byl rozdělen do dvou mocenských bloků a každá z velmocí si udržovala svůj vliv.