Mgr. Jan Klán

V mediálním prostoru neustále kolují současné demonstrace proti Andreji Babišovi nebo Marii Benešové. Některá média dokonce tvrdí, že demonstruje většina lidu České republiky nebo o jak velkou masu se jedná. Avšak nic není, tak jak se zdá. Zajímavé porovnání nabízí vztah mezi počty demonstrujících a životní úrovní tamního obyvatelstva. Když se na celou věc podíváme tímto pohledem, tak zjistíme, že největší demonstrace se konají v Praze. Je to dáno historicky, protože jde o hlavní metropoli s největší koncentrací obyvatelstva. To je ale pouze jedna stránka věci. Druhou je, že v Praze dosahuje životní úroveň na více jak 200 % průměru Evropské unie, kdežto na ostatních místech naší republiky je to kolem 75 %. Lze tedy usuzovat, že demonstrace se budou konat na ochranu dané (vyšší) životní úrovně. Můžeme tedy tvrdit, že na demonstrace chodí spíše pravicově orientovaní lidé, kteří si chtějí chránit právě individuální svobodu, netrápí je sociální stát. Naproti tomu v místech, kde je nižší životní úroveň, tak jsou demonstrace jen sporadické, případně nevalné účasti.
V tomto ohledu je nutné zmínit i negativní stránku demonstrací směrem k posilování osoby, proti které se demonstruje. Ti, kdo tyto protesty pořádají si myslí, jak ubližují Andreji Babišovi, případně někomu jinému. Jenže ze zahraničí známe příklady, které naprosto kopírují naši situaci. Jedná se o příklad Itálie, kde vládnul Silvio Berlusconi a všichni proti němu brojili, jaký je to podvodník a lump. Co se stalo? Ještě více se posílila jeho pozice. Poté trvalo více jak 10 let, než tohoto mediálního magnáta od moci odstavili, ale ještě dnes nenápadně tahá za nitky z pozadí. Opozice proti Andreji Babišovi dělá stejnou chybu, jako dělali oponenti v Itálii. Nepředkládá totiž žádná řešení budoucnosti, kdežto Andrej Babiš nabídl určitou vizi a levicovější vláda ji plní. Pokud ale bohatší chtějí ještě více bohatnout, tak budou zákonitě proti těmto krokům. Jak se říká, pokusí se někomu skolit berana a zavést hru s nulovým součtem, kdy chtějí ještě více osekat stát a zavést tržní mechanismy do všech aspektů lidského života.
Zajímavé je se podívat na statistické údaje k demonstracím. Z nich například zjistíme, že v Hradci Králové, který čítá necelých 100 tisíc obyvatel, protestovalo asi jen 450 lidí. Takže opravdu se jedná o většinu lidu, kterým vadí Andrej Babiš a nejen on? Na náměstích se ve své podstatě schází antibabiš a antizeman, kdežto u voleb se tento obraz vymění a většinově dorazí tábor Babiš a Zeman. Byť to vždy nemusí být pravidlem, pokud přijde méně lidí. Nemusí jít nutně o lidi, kteří jsou proti Andreji Babišovi, protože mohou být do jisté míry zmateni ze současného stavu politiky. Nejhorší na celé věci je, že se v demonstracích mísí jednak nenávist vůči někomu, poté se vytahují démoni minulosti, aby se ochránila budoucnost. Jak řekla jedna školačka: nechci, aby zde lidé trpěli jako v 50 letech, proto nechci Andreje Babiše. Tohle by se dalo pasovat na výrok dne, možná i na nějakou cenu. Opravdu si tito lidé myslí, že lze vrátit minulost? Že současná vláda dělá kroky proti lidem? Já si to nemyslím, a pokud ona studentka opravdu chce zavést tržní mechanismy do celého jejího života, tak podle mě ani neví, s čím si zahrává. Bude ta samá studentka ve chvíli, kdy bude na dně, lavírovat na pokraji chudoby, řešit bydlení, rovněž zase někde stát a říkat, jak je vše špatné a volat: demisi?! Nejsem si tím úplně jistý.