Obchodníci s pochybnostmi

Jak prostupují různé kauzy naší politické scény mediálním a veřejným prostorem, můžeme vidět, jak mnohá hlavní média vytvářejí falešnou realitu, která by se podle nich měla stát nakonec pravdou. Tato média mnohdy objektivně neinformují (ani se o to nesnaží) a svoji prezentaci staví na senzacích, domněnkách, vytváření jiné pravdy. Dokonce i veřejnoprávní média, která si téměř každý z nás platí v tzv. koncesionářských poplatcích, se nesnaží o objektivitu a dost často nadržují určitým politickým subjektům nebo některé záměrně umlčují tím, že se s nimi ani nebaví. I to je strategie mnohých médií.

Na příkladu kauzy Vrbětice ve vztahu k prohlášením proti ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi můžeme pozorovat, kam až jsou někteří novináři schopní zajít. Rád bych upozornil na vzestup české mediokracie, kdy média čím dál více ovlivňují politickou scénu a chování voličů před volbami a nesnaží se o objektivitu. Mediokracie není obvykle samonosná, spíše je bulvárním prostředkem, prostřednictvím něhož se moc přenáší od privátních transnacionálních i českých korporací a zpravodajských a dalších „služeb“. Společnost je silně přehlcena manipulativními mediálními zprávami a lidé často tápou v tom, aby rozlišili, co jsou lži a fake news a co zbytky skutečnosti. Média tím pádem můžeme označit za obchodníky s pochybnostmi.

S podivem jsem si přečetl jeden článek, který obviňuje ministra Hamáčka z toho, že měl za milion dávek vakcíny Sputnik ututlat kauzu Vrbětice. Na celém článku mě nejvíce pobavilo vyjádření onoho „reportéra“, který článek napsal. Reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že informace, které jeho článek obsahuje, lze jednoznačně doložit: „Máme poměrně jasnou představu toho, co se odehrálo,“ zdůraznil.

Z jeho prohlášení můžeme jednoznačně vyčíst, že jednak, za prvé, nemá žádné důkazy a staví jen na pochybnostech a to i konspiračních, za druhé, má jasnou představu o tom, co se stalo. To znamená, že má jasno o tom, co se podle něj stalo a ne to, co se skutečně stalo. K tomu lze z dalších informací o kauze dodat, že za třetí, můžeme vidět, že mediální prostor vytváří poměrně hodně fake news, které jsou posléze zneužity (využity) v rámci předvolebního boje, za čtrvté, celá kauza Vrbětice stále více připomíná kauzu známou jako zpráva Jana Kubiceho z roku 2006.

Kubiceho zpráva (aféra) byla tenkrát zneužita k deformaci demokratických voleb, aby po volbách nemohla ČSSD sestavit středolevou vládu. Záhadně se objevila před volbami, podobně jako dnes kauza Vrbětice. Na celé věci dnes jasně participuje zejména pravicová politická scéna, od koalice Spolu po STAN a Piráty. Ti všichni démonizují Rusko, které je označováno za agresora, byť tomu tak ve skutečnosti není, protože chybí jasné důkazy.

Poskládejme si tedy celou mozaiku, která vedla ke kauze Vrbětice. V roce 2018 se ve veřejnosti i mediálním prostoru začala objevovat antiruská hysterie ve spojení s demonstracemi proti zvoleným politikům Andreji Babišovi a hlavně Miloši Zemanovi, který spolupracuje s EU, USA a také s Čínou a Ruskem. Jednalo se o demonstrace Milionu chvilek. Antiruská hysterie začala nabírat na obrátkách v době 75. výročí konce druhé světové války v květnu roku 2020. Stačí si připomenout přepisování historie o tom, kdo osvobodil Prahu, aféru kolem sochy Koněva nebo účast Vlasovců na povstání v Praze roku 1945 a jména primátor Hřib, starostové Novotný a Kolář.

Souběžně s tím se v roce 2020 objevila ještě větší hysterie proti Rusku a také Číně směrem k možné dostavbě jaderné elektrárny Dukovany s tvrzením, že tyto země jsou bezpečnostním rizikem. Tato aféra se živila hlavně v Senátu a v pravicových politických stranách. V roce 2021 se k tendru na Dukovany objevila i možnost získat vakcíny Sputnik V, což byl další motiv k tomu, aby se spustila kauza Vrbětice proti Rusku a proti současné české vládě.

Výsledky se dostavují v celé své nahotě, kdy pravicová politická scéna používá i takové bulvární agresivní obraty, že někdo vyjednával s teroristy (rozumějme, že za teroristy je v tomto případě označeno Rusko) nebo, že pokud by byl ministr Hamáček dříve narozený, vyhandloval by i odstoupení pohraničí Hitlerovi. Tyto výroky, které pocházejí od představitelů TOP 09, jsou nejen za hranou tolerance, ale jsou nebezpečné, protože ještě více posílají k bodu mrazu vzájemné vztahy ČR s Ruskem. Možná by si představitelé pravice měli uvědomit, že existuje „Západní terorismus", abych použila slova amerického autora Noama Chomského. Chomsky zde odkazuje například na ilegální válku v Iráku. Doporučuji jeho knihu Západní terorismus: Od Hirošimy k dronové válce.