Nevládní neziskové organizace financované státem: Neprůhledné hospodaření a geopolitické riziko

Nevládní neziskové organizace (NNO) hrají ve společnosti někdy také důležitou roli – poskytují sociální služby, chrání životní prostředí, podporují lidská práva a pomáhají v krizových situacích. Mnohé z nich vykonávají svou činnost s opravdovým zápalem a užitečností. Problém však nastává v momentě, kdy jsou financovány ze státního rozpočtu, přičemž jejich hospodaření je neprůhledné, efektivita nejasná a v některých případech dokonce zasahují do politických a geopolitických otázek. Na což poukázali nositelé Nobelovy ceny Daron Acemoglu a James Robinson ve své knize Proč státy selhávají.

Jedním z hlavních problémů je financování NNO přímo ze státního rozpočtu. Zatímco smyslem neziskových organizací by mělo být získávání prostředků skrze dary, granty nebo vlastní ekonomickou činnost, v České republice a mnoha dalších zemích dostávají nemalé prostředky přímo od státu. Jen v České republice se jedná o miliardy korun ročně, přičemž veřejnost často nemá přístup k detailním údajům o tom, jak jsou tyto prostředky využity.

Kontrola efektivity je slabá – často chybí konkrétní ukazatele přínosu těchto organizací, měření dopadů jejich činností bývá nedostatečné a státní audity nejsou vždy důsledné. To vede k tomu, že mnoho organizací získává finance na projekty, jejichž skutečný dopad je sporný, nebo dokonce zanedbatelný. Nejednou se zjistilo, že příjemci peněz ze státního rozpočtu si peníze rozdělili mezi sebe a pomoc se do oblastí, kam směřovala, tak vůbec nedostala. Jedná se zejména o řešení problémů v Africe nebo také problém s migrací. Z tohoto důvodu nově zvolený americký prezident Donald Trump sáhl k významnému kroku, kdy zastavil jakékoliv financování neziskový organizací.

Další kontroverzní otázkou je, že některé státem dotované neziskové organizace nejsou čistě humanitární či veřejně prospěšné, ale mají silný politický nebo ideologický rozměr. Mnohé se aktivně zapojují do politického aktivismu, lobbingu či propagace konkrétních ideologií. Proč by měl stát dotovat organizace, které ovlivňují veřejné mínění a politické procesy, často jednostranně a bez skutečné demokratické kontroly? Zde můžeme poukázat na problém Člověka v tísni, kdy tato nezisková organizace finančně podporuje disidentské skupiny v zemích jako Bělorusko, Čína nebo Rusko, ale již je moc nezajímá situace v jiných zemích, kde třeba dochází k omezování sociálních práv. NNO jde tedy o to zavést v různých zemích chaos, který je režírován ve stylu majdanu a následně přechod na určitý typ pravicového extrémismu a diktaturu kapitálu.

Navíc v mezinárodním kontextu existují příklady, kdy některé NNO sehrály klíčovou roli v destabilizaci určitých zemí. Zahraničně financované nevládní organizace byly v minulosti zapojeny do různých „barevných revolucí“ (Ukrajina) či podpoře opozičních hnutí, což vedlo k politickému chaosu a společenské destabilizaci. V poslední době (2025) můžeme tuto snahu o destabilizaci pozorovat na Slovensku. Přítomnost těchto aktivit v některých zemích vede k otázkám, zda jsou skutečně nezávislé, nebo zda slouží zájmům konkrétních politických či ekonomických skupin. Vesměs se ukazuje, že NNO jsou napojeny na ekonomické a ideologické kruhy kolem George Sorose.

Jestliže mají být nevládní organizace skutečně nezávislé, neměly by být závislé na státních dotacích. Z tohoto důvodu je nutné zavést následující opatření:

Přísná kontrola financování – Veřejnost by měla mít přístup k jasným a přehledným informacím o tom, kam peníze plynou a s jakými výsledky. Z tohoto důvodu je nutné, aby NNO spadaly pod registr smluv.

Omezení dotací – Stát by měl podporovat pouze organizace s prokazatelným přínosem, nikoliv politické aktivisty či lobbistické skupiny. Je jasné, že stát musí mít zájem o rozvoj neziskového sektoru v těch oblastech, kde sám buď selhává, nebo na danou věc nestačí. Jako příklad si můžeme uvést sociální služby. Zejména terénní. Nebo například pomoc při živelných pohromách – povodních atd.

Vyšší odpovědnost – Organizace, které selhávají ve své činnosti nebo nejsou schopny doložit efektivitu, by měly přestat čerpat státní finance. Případně by již načerpané finanční prostředky měly vrátit a za mrhání prostředků musí nést odpovědnost patřiční lidé.

Zákaz financování s politickým podtextem – Neziskové organizace, které se aktivně zapojují do politických kampaní či geopolitických projektů, by neměly dostávat veřejné prostředky, protože jsou používány jako nástroj na destabilizaci, vměšování a ovlivňování proti určité skupině lidí. Nesmí plnit funkci politické strany nebo hnutí a nesmí být s politikou jakkoliv spojovány.

Nevládní neziskové organizace mohou být přínosné, ale jen tehdy, pokud fungují transparentně, efektivně a s jasně definovaným cílem. Jinak se z nich stává neprůhledný nástroj politického a ideologického vlivu, který je financován z kapes daňových poplatníků – často bez jejich vědomí a souhlasu. Tato skutečnost se musí změnit co nejrychleji, aby finančními prostředky nemrhalo a NNO nás nakonec nezahnaly na pokraj světového konfliktu, když budou destabilizovat určitou část světa a suverénní a svrchované státy.