(Ne)prevence
Jak postupně sílí krize, která je vyvolaná novým typem koronaviru, tak se začíná ukazovat, že zejména západní civilizace, která byla za posledních více jak 30 let ukolébána v poměrně silném růstu, začíná čím dál více propadat do recese. Veřejné orgány a systémy zdravotní péče byly téměř všude přichyceny jak se říká „na holičkách“. Téměř 40 let neoliberální doktríny prosazované napříč Severní Amerikou a Evropou zanechalo veřejnost zcela nepřipravenou čelit krizi veřejného zdraví takového rozsahu a to i přes to, že předchozí epidemie typu SARS a Ebola poskytovaly hojná varování a také přesvědčivá opatření, jak případně zamezit šíření nového typu viru. V mnoha částech domněle „civilizovaného“ světa byly místní samosprávy i státní instituce oslabovány a nebojím se říci doslova ničeny ekonomikou neustálých škrtů a šetření. Byla to nechvalná zásluha velkých korporací v pozadí, že došlo k ohrožení institucí, které jsou v první linii v krizových situacích. Pod tíhou neoliberalismu jsme se ocitli v krizi, která bude minimálně srovnatelná s krizí, která předcházela druhé světové válce.
Mnoho farmaceutických korporací (jako například Mylan, Sanofi, Big Pharma atd.) nemá moc velký zájem o neziskový výzkum infekčních nemocí, kam řadíme různé typy koronavirů, které jsou známé již od 60. let 20. století. Jen velmi málo farmaceutických firem investuje do prevence. Mají malý zájem investovat do připravenosti na krizi veřejného zdraví, kterému v dnešní době čelíme. Jejich krédo není prevence, ale vyrábět a zkoušet léky na nemoci. Z toho plyne, že čím více jsme nemocní, tím více ony korporace vydělávají. Vše je posunuto na základě volného trhu a akumulace kapitálu do obludných rozměrů, kdy je na člověka pohlíženo jako na „věčně“ nemocného. Prevence, která by měla zamezovat vzniku epidemií, však v logice kapitalismu nepřispívá ke zhodnocování akcií. Obchodní model aplikovaný na poskytování veřejného zdraví nám v současné krizi ukazuje, že není schopen zvládat nápor nemocných. Kdybych chtěl být metaforický, řekl bych, že šíření nového typu koronaviru a nemoci ji způsobenou COVID – 19 je pomsta přírody za 40 let hrubého týrání přírody v rukou neregulovaného neoliberálního kapitalismu.
Současný typ společnosti, který je postaven na honbě za zážitky, konzumeristickém cestování a bezbřehém pohybu osob, nám nyní ukazuje svoje limity. Je sice hezké se všude pohybovat bez kontrol, bez opatření a prevence. Vždyť nás korporace desítky let chlácholily v tom, že je vše v pořádku a nemusíme dodržovat žádná pravidla, která by po nás vyžadoval stát. Rozvolnění všech pravidel, uvolnění stavidel a privatizace veřejného sektoru vedly jen k tomu, že mnohé neoliberální země nebyly na současnou krizi zdraví připraveny. Došlo na ukázkové selhání, které je tolik typické pro neoliberální země. Naproti tomu země, které nejsou neoliberalismem prosyceny, jako Čína a Singapur prochází současnou pandemií poměrně dobře a podařilo se jim šíření nemoci eliminovat. Restriktivní opatření, která byla v těchto zemích zavedena, lze sice přetransformovat do Evropy jen částečně, ale můžeme si z nich vzít ponaučení. V této krizi se ukáže ve své nahotě, čeho všeho je neoliberalismus schopný a na čem chce vydělat. Bude to zejména snaha pořád do nekonečna léčit lidi, dlouho hledat vakcínu, ale hlavně budou farmaceutické firmy tvrdit, že prevence není tolik důležitá, protože my vám pomůžeme najít lék na vaši nemoc.
