Malý komunismus?
V českém a evropském prostředí se opět začíná diskutovat o nepodmíněném základním příjmu, na který by měli nárok všichni občané. V minulé celoroční kampani za základní příjem v roce 2013, která probíhala ve všech zemích Evropské unie, se za prosazování diskuse o základním příjmu zasadila řada občanů, vědců i politiků. V České republice to byli také politici a členové KSČM, ČSSD, Zelených, Pirátů, SDS a další stran a občanských sdružení.
Bohužel do dnešní doby se základní příjem nepodařilo v Evropě prosadit, i když různé experimenty s ním už úspěšně proběhly ve Finsku a dalších zemí světa. Proto v září tohoto roku začne další, roční celo evropská iniciativa občanů za nepodmíněný základní příjem, kterému se říká také univerzální základní příjem nebo všeobecný základní příjem. Osobně je mi tento koncept sympatický, neboť ho podobně jako řada dalších lidí vnímám jako malý komunismus. Není to ještě zcela podle hesla „Každému podle jeho potřeb“, ale nepodmíněný základní příjem lze vnímat jako „Každému podle jeho základních potřeb“.
Než nastíním několik základních otázek, musím říci, že pokud by se všeobecný základní příjem v evropských zemích zavedl a uskutečnil, byl by to sice jen jeden malý zákon, ale s revolučním průlomem, který by skutečně mnohé změnil. Šlo by jej přirovnat například k zavedením všeobecného zdravotního pojištění. Všichni lidé by totiž dostávali stejnou částku bez ohledu na to, kdo jsou či kam patří. Odtud právě malý komunismus. Jedná se tedy o určitou předchozí fázi komunismu, kde by se společnost měla řídit rozdělováním podle potřeb. Zavedením nepodmíněného základního příjmu by se dosáhlo toho, že všichni si za určitý finanční obnos budou moci uhradit své základní životní potřeby. Od nákupů, přes poplatky za bydlení, až po kulturní život.
Nyní se ale podívejme na důležité otázky, které se zavedením malého komunismu souvisí. Za prvé, kde se na koncept základního nepodmíněného příjmu vezmou peníze? Zdaněním nejbohatších, progresívním zdaněním nebo zdaněním práce robotů? Případně jiným způsobem? Případně banky natisknou další peníze, které třeba stát bude krýt svými dluhopisy? Domnívám se, že by se peníze měli vzít od těch nejbohatších a také zdanit roboty, případně jejich vlastníky. Rovněž je nutné uvalit daň na internetové platformy.
Za druhé, jak dalece se změní povaha lidské práce, když se tento koncept zavede? Představte si, že vám stát každý měsíc na účet pošle třeba 10 000, - Kč bez toho, zda jste bohatý nebo chudý. Všichni dostanou stejnou částku. Jak to dopadne na pracovní morálku? Začne „zahálka“ v práci? Nebo přijde masivní exploze zkrácených pracovních úvazků? Dle mého názoru zavedením základního nepodmíněného příjmu dojde právě ke zkrácení pracovní doby a lidé tím získají více volného času. Práce obecně již nebude totiž mnoho, když ji postupně nahradí umělá inteligence, lidem zavedením základního nepodmíněného příjmu vznikne logicky více volného času, který mohou věnovat sobě a svým blízkým na které jim v dnešní tvrdě kapitalistické společnosti nezbývá mnoho času. Pak stát jakožto garant onoho konceptu může vytvořit lidem takové podmínky, aby mohli svůj volný čas užívat bez negativních jevů – například podporou kulturního vyžití, sportováním, vzděláváním atd.
Za třetí,odstraní se tímto konceptem chudoba? Pravděpodobně ano, protože i ti nejchudší budou mít zaručený příjem a budou tak moci zaplatit základní životní potřeby. Za páté, jak se osvědčí základní příjem v zemích, kde s ním chtějí nyní začít experimentovat, například v Itálii a Španělsku? Na to si budeme muset ještě chvíli počkat, než budeme mít relevantní data.
Od zavádění průmyslové revoluce si lidstvo přeje, aby stroje pracovaly za lidi. Nyní se stále více prosazuje automatizace a robotizace. Zcela určitě je nutné o základním příjmu diskutovat a postupně zavádět do praxe, protože umělá inteligence v budoucnu nahradí mnoho pracovních míst, kde již lidé nebudou v práci potřební. Z čeho by pak jinak měli žít?
