Mgr. Jan Klán

Bradley Blankenship

Poznámka redakce: Bradley Blankenship je americký novinář, politický analytik a nezávislý reportér žijící v Praze. Článek odráží názory autora, nikoliv nutně názory CGTN.

Francouzský prezident Emmanuel Macron 21. prosince na palubě svého prezidentského letadla novinářům řekl, že Evropa musí v rámci Severoatlantické aliance (NATO) zaujmout aktivnější roli, aby si udržela vlastní bezpečnost a méně se spoléhala na Spojené státy. To se za Atlantikem setkalo s určitou skepsí, někteří komentátoři to považují za zradu transatlantických vztahů - Macronova slova však vycházejí z materiální nutnosti. 

Macron již delší dobu volá po "strategické autonomii" Evropy a ostře kritizuje současný transatlantický status quo pod hlavičkou NATO. Reagoval tak především na rozkolísané vztahy mezi oběma stranami, které se vytvořily v letech vlády bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, kdy vztahy mezi Washingtonem a Evropou klesly na nové dno. 

Bylo to hlavně proto, že Trump prosazoval strategii "Amerika na prvním místě", která evropské spojence Ameriky nechávala takříkajíc na holičkách. Trump přišel do úřadu s okamžitými požadavky na evropské země, konkrétně aby zvýšily své výdaje na národní obranu a přestaly se spoléhat na bezpečnostní pomoc z Washingtonu. Agresivita této politiky - a skutečnost, že se zdálo, že bagatelizuje význam sbližování Evropy s Washingtonem pro jeho celkový globální vliv - evropské lídry nevyhnutelně hluboce urazila.

Nezdá se však, že by se situace změnila, což vedlo k tomu, že Paříž zaujala ještě aktivnější přístup ke strategické autonomii. Dvěma nejvýraznějšími příklady byly zpackané stažení z Afghánistánu a zastírací bezpečnostní pakt AUKUS, k nimž došlo za současného amerického prezidenta Joea Bidena. Paříž těchto událostí, zejména té druhé, využila k prosazení společného evropského obranného rámce, který by podle ní doplnil NATO - tomu se však Washington doposud tvrdě bránil. Teprve po vypuknutí "skandálu" AUKUS Bidenova administrativa ustoupila.

A to v podstatě vede k tomu, kde se nyní nacházíme. Především z Washingtonu nepřicházejí žádné náznaky toho, že by Republikánská strana a dokonce ani sám Donald Trump neovládali za čtyři roky zahraniční politiku země, což znamená ještě větší roztržky v transatlantických vztazích vycházející z Washingtonu. A zároveň nic nenasvědčuje tomu, že by ovládnutí Bílého domu Demokratickou stranou dokonce znamenalo odklon od diplomacie "America First", vezmeme-li v úvahu výše uvedené kroky Bidenovy administrativy. 

Neomezuje se pouze na oblast bezpečnosti, ale i na politiku Bidena a demokratů, konkrétně na zákon o snížení inflace v roce 2022 a snahu omezit čínský high-tech sektor, která by zasadila a již zasazuje evropské ekonomice těžké rány. Proto se Macron zmínil také o větší autonomii v takových věcech, jako jsou technologie, protože je jasné, že Evropa potřebuje vytvářet politiku, která bude mít na paměti její vlastní průmysl, aby USA nadále nepodnikaly kroky, které ho poškozují. 

Macronova slova a celkový tlak Paříže na větší evropskou strategickou autonomii tak odpovídají materiální potřebě a nejsou nahodilou reakcí na poslední chvíli. Můžeme se domnívat, že evropští politici nejspíše chtěli zachovat předtrumpovský transatlantický status quo, ale sílící protekcionistické nálady typu "Amerika především", které zahrnují obě hlavní americké politické strany, změnily strategický kalkul Evropanů do té míry, že to již není udržitelné. 

Například prezident Biden po svém nástupu do funkce veřejně prohlásil, že USA podporují svůj vlastní průmysl, aby byly konkurenceschopnější, což se na první pohled zdá být namířeno přímo proti Číně. Každý, kdo je alespoň trochu obeznámen s probíhajícími obchodními spory mezi oběma zeměmi, to tak pravděpodobně vnímá. V praxi však tato prohlášení ve skutečnosti znamenají politiku, která znamená zvýšenou hospodářskou soutěž i mezi americkými spojenci - ať už v asijsko-pacifickém regionu, nebo v Evropě. Proto se spojenci hlasitě vyjadřují k tomu, jak Bidenova ekonomická legislativa ovlivňuje jejich ekonomiky, a přicházejí na to, že se konkurence skutečně týká i jich. 

Hospodářská situace v Evropě je však obzvláště neutěšená. Probíhající energetická krize ohrožuje většinu evropského průmyslu, ohrožuje nespočet pracovních míst a celé části hospodářství kontinentu. Evropští představitelé musí udělat vše pro to, aby zajistili globální konkurenceschopnost EU a její domácí prosperitu, a to s ohledem na dnes již letitý washingtonský způsob myšlení "Amerika je na prvním místě". To přirozeně znamená samostatnější evropský strategický rámec, což se samozřejmě týká nejdůležitějších oblastí, jako je bezpečnost a technologie. 

Macron kdysi za Trumpovy vlády slavně poznamenal, že NATO je myšlenkově mrtvé. Nuže, pro Evropany rozvoj soběstačnější bezpečnostní architektury mozek nevyžaduje. Je to něco, co by se dalo nazvat " bez mozku". 

Z anglického originálu přeložil: Jan Klán

Odkaz na originální článek: https://news.cgtn.com/news/2022-12-23/Macron-s-call-for-less-U-S-dependence-is-a-no-brainer-1fZJgJDjIHK/index.html