Katastrofický reset
Za posledních 40 let byla společnost svědkem převahy strojních hodnot a těžkého průmyslu. Značná část práce byla postavena na tom, že lidé museli přijít do fabriky, společně se stravovat v závodních jídelnách, stát spolu před bránou do příslušné továrny. Všichni cítili sounáležitost a vztah k dané firmě, která je zaměstnávala. Na vysoké úrovni byla sociální práva, ale to vše bylo postaveno na úkor demokracie a lidských práv. Lidé sice měli veškeré vymoženosti sociálního státu (ať na východě nebo západě), ale neustále jim chyběla ona touha se více individuálně vyjadřovat, stejně i konat.
Od přelomu tisíciletí však dochází k obratu. Západní společnost se přesunula od strojních hodnot k hodnotám zážitků, případně služeb. S tím můžeme pozorovat i prudký rozvoj digitálních technologií a nástup internetu, který se datuje do doby kolem roku 2000. Od té chvíle došlo ke globálnímu pokrytí mobilním signálem, stejně i internetem. Na planetě nenajdete moc bílých míst, kde žádný signál není. Navíc nás začíná předbíhat i samotná umělá inteligence, která hrozí svoji nezávislostí na lidských bytostech. Vývoj hyperinteligentního softwaru schopného klást otázky, které lidé ani nemusí být schopni formulovat, vytvořil nový druh mystické víry v sílu digitálních informací. Dokonce to došlo tak daleko, že miliardy lidí po celém světě, každý den, každou noc, prostřednictvím notebooků a smartphonů se vzdali klasické fyzické kontroly a dobrovolně se nechávají kontrolovat nezodpovědnými technologickými monopoly typu Google nebo Facebook. Čtvrtá revoluce, jak je nazývána digitální éra, má přímý dopad na naši svobodu. Lze tvrdit, že lidská svoboda buď v důsledku čtvrté revoluce bude vzkvétat, nebo jí bude zničena. Záleží na tom, jak dalece nás budou ovlivňovat právě nezodpovědné technologické firmy ve spojení s neoliberální ekonomikou a kultem konkurence volného trhu.
Globalizace a digitalizace života změnila organizovanou práci, protože ji atomizovala. Kolektivnost se vytratila. Národní státy byly zbaveny své hospodářské suverenity a donutila jednotlivce přijmout doslova neurotickou posedlost trhu spotřebou materiálu. Politický dopad těchto trendů je katastrofální. Naše demokratické systémy jsou den za dnem pitvány na elementární části a naše ekonomiky jsou stále nejistější. Tento vztah otevřel cestu k oživení „nového práva“, které prosazují politici jako Donald Trump. Ti pohrdají vědomostmi a aktivně podporují dezinformace, polopravdy, fake news, které se šíří prostřednictvím sociálních sítí. Touto změnou se blížíme k nové společnosti, kdy jejím zlomem bude katastrofické vymazání (reset) vztahu k minulosti a nástup autonomní umělé inteligence.
Nejhůře je v katastrofálním resetu zakomponována levice. Ta by z logiky věci měla vést obranu univerzalismu, racionalismu, humanismu a empirismu. Tento vztah byl ale oslaben desetiletím postmoderních „keců“, které mnoho lidí utvrdily, že levice je vlastně k ničemu. V této části je potřeba jasně říci, že pokud chce levice opět nabrat sílu ve stále složitějším světě, tak musí rovněž apelovat na to, že umělá inteligence se nikdy nesmí stát plně autonomní a to zejména v kontextu kapitalismu volného trhu. Stejně by měla využít revoluční rozsah moderních technologií a to urychlením automatizace práce, zdaněním práce robotů, začít uvažovat o realizaci základního příjmu. Tohle vše by podkopalo ekonomický fatalismus (ekonomickou nezodpovědnost) který podporuje pravice.
