Karanténní (ne)volba
S blížícími se volbami do krajských zastupitelstev a Senátu přichází na přetřes, jak umožnit nebo neumožnit lidem, kteří budou v důsledku pandemie v karanténě, v těchto volbách hlasovat. Někteří přichází s tím, aby jim toto právo bylo odepřeno. Právo, které je dáno naší Ústavou, ale neleze odepřít. Na druhou stranu ale nesmí být ohroženo zdraví obyvatelstva. Dostáváme se zde na ostrou hranu, kdy bude v karanténě mnoho lidí a to většinou nedobrovolně, protože jim je vesměs nařízena, pokud byli v kontaktu s nakaženým člověkem. Volební právo tedy lidem v karanténě nemůžeme z logiky věci odepřít. Stejně můžeme uvažovat i v případě, že se někdo bude bát k volbám jít, protože hrozí riziko nákazy. Narážím zde na fakt, že dlouhodobě jako stát neřešíme zdokonalení voleb, kdy jsme pořád nuceni chodit fyzicky do volebních místností. V zahraničí již mnoho let existuje korespondenční volba, kdy volič hlasuje pomocí písemného formuláře, který pošle poštou. Tak tomu bylo například v Jižní Koreji, která byla také postižena pandemií. U nás se o této možnosti pořád jen mluví a nic se nechce změnit. Současná pandemie ale nahrává tomu, že by k nějaké změně mohlo dojít a neuchylovat se jen ke zjednodušeným řešením, které spočívá v zákazu volby u lidí, kteří budou v karanténě. Pokud by stát na tuto možnost přistoupil, tak by de facto i de jure popřel Ústavu a případné právní spory by určitě neustál. Nabízí se ale několik možných řešení, jak předejít různým omezením/nevolbě ve volbách a nejsou to řešení ani moc drahá, natož neuskutečnitelná.
Místo toho, aby ministerstvo vnitra hledalo řešení výše uvedeného stavu, tak sáhne k zákazu a omezení. Uveďme si jeden myšlenkový experiment, který nám nastíní, co by se v případné budoucnosti mohlo odehrát: co když se v karanténě ocitne třeba milion lidí? To jim zakážeme volit? Tento krok by se rovnal účelovému ovlivňování (maření) výsledků voleb. Nebo snad ne? Upřené právo, které je dáno Ústavou by znamenalo, že si svobodně nemohu vyjádřit svůj názor a to by se rovnalo nesvobodě. Pohybujeme se opět na hraně, kdy by se mohlo stát že, karanténních opatření by bylo zneužito/využito, aby mnozí lidé byli posláni do karantény účelově a nemohli volit. To by posléze vedlo k nesvobodě, která by byla postavena na ochraně veřejného zdraví, které by bylo postaveno výše, než právo volební. Navíc by se porušovalo jedno ze základních práv - tedy volit. V této situaci se jako řešení nabízí elektronická volba pomocí elektronického občanského průkazu. Umím si představit, že by Státní volební komise zřídila webové rozhraní, kde by mohli lidé v karanténě volit a to po zadání základních identifikátorů. Jistou možností by bylo, že lidem v karanténě by přišel dopis s kódem, kterým by se dálkově přihlásili a mohli volit. V této situaci bych se elektronické volby nebál, protože by byla uskutečněna s maximálním zabezpečením, tak jako u internetového bankovnictví. Alespoň bychom si tuto variantu budoucnosti vyzkoušeli v praxi.
Musíme si na závěr položit otázku. Které právo má větší váhu? Právo na zdraví nebo právo volit? Obě práva jsou z logiky věci postavena na stejnou rovinu, takže vlastně nastává střet dvou práv a stát by se měl chovat tak, aby neomezoval, ani neznemožňoval, výše uvedená práva. Vždy je nutné hledat řešení, která by danou situaci vyřešila. Osobně si myslím, že se toto řešení nachází jednak v korespondenční volbě pro lidi v karanténě nebo mnou výše navržené řešení, které by umožnilo v reálu vyzkoušet elektronické volby a neomezilo by ani právo na veřejné zdraví, ani právo volit ve volbách.
