Jednou provždy a nikdy jinak?

Tak se nám na náměstích opět srotili lidé, kteří protestovali proti Andreji Babišovi, Miloši Zemanovi, případně budoucí vládě. Se zájmem jsem sledoval protest nazvaný Jednou provždy v Praze. Samozřejmě, že jsem čekal, že na tomto happeningu vystoupí »hlásné trouby kapitálu a celého Západu« v podání pravicových politiků, jako Miroslava Němcová nebo Jiří Pospíšil. Udiveně jsem ale zíral na senátora za ČSSD Jiřího Dienstbiera mladšího, který na tomto setkání tvrdě kritizoval nepřímo svoji rodnou stranu a upozorňoval na to, že prý nám demokracie pomalu »mizí«. Snad právě proto celá akce nesla název Milion chvilek pro demokracii. To, že se konají různé protesty a demonstrace, je naprosto v pořádku. Proti tomu žádná, ale zamysleme se nad tím, proč se konají právě tyto protesty?

Pokud začneme klíčovat, tak už na začátku nás zarazí, že pořadatelé na tuto »seanci« pozvali zástupce »demokratických« politických stran, které mají své zástupce v Poslanecké sněmovně, a začíná jejich výčet: ODS, Piráti, ČSSD, KDU–ČSL, TOP 09 a STAN. Záhadným způsobem nám chybí ANO, KSČM a SPD. V čem jsou tyto strany nedemokratické? Naprosto v ničem, protože působí v našem politickém prostředí na základě jasně daných regulí. Můžeme polemizovat o tom, že například SPD má některé názory za hranou, ale to nechme být stranou. Ze všeho jasně plyne, že organizátoři akce si vytvořili své pojetí demokracie, které se dost podobá prvkům nedemokracie, kdy dopředu vylučují účast někoho.

K tomu všemu se připojil Jiří Dienstbier mladší, který se projevil jako zastánce a ochránce »západních, liberálně demokratických hodnot« - typický sociální demokrat. Není divu, když se tento člověk narodil v USA. Dle mého názoru je to jeden z hrobařů ČSSD. Díky tomu všemu se nacházíme ve společnosti, která je účelově polarizována na statusy »my« versus »oni«. Pokud budeme charakterizovat »my«, tak tam přesně zapadají lidé a politici, kteří se nesmířili s porážkou ve volbách (byť tvrdí, že tomu tak není). Zároveň se jedná o lidi, kteří nikdy nebudou respektovat výsledky demokratických voleb na základě většinových pravidel (pokud nebudou v jejich prospěch). Spíše se budou klonit k »diktátu« menšiny vůči většině (přitom ale může většina demokraticky mlčet). Když se podíváme na »oni«, tak zjistíme, že jsou to vlastně všichni ostatní lidé, kteří mají své denní starosti a problémy. Jsou to lidé a politici, kteří respektují výsledky voleb a snaží se stabilizovat zemi.

Nyní se dostáváme k jádru věci: zda je možným nástupem vlády hnutí ANO, ČSSD s podporou KSČM ohrožena demokracie? Rozhodně není. Jedná se o strany, které byly zvoleny v demokratických volbách na základě rozhodnutí občanů republiky. Jediný rozdíl bude pouze v politice a jejich cílech i směřování. To se ale nelíbí těm, kdo ve volbách prohráli a co více, že jsou odstaveni od různých zakázek, kde se točí miliardy a nemohou reálně rozhodovat. To jim nesmírně vadí a bohužel si k tomu jako rukojmí berou občany, kterým je do hlav vštěpováno, že se zde ohrožuje demokracie. Byť jedno pravidlo demokracie v případě svobodné volby jasně řeklo, že u vlády rádoby demokratické strany »svého typu« nemají být.

No a na závěr se podívejme na »slavné« trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, kvůli kterému se prý protesty organizují. Když se na to celé podíváme, tak většina veřejnosti si stejně řekne, že se jedná o »divnotu«, když je stíhán za dotační podvod ve výši 50 milionů korun. Společnost si stejně řekne, že jsou to »drobné«, když za vlád ODS, TOP 09, STAN, ČSSD a KDU–ČSL mizely miliardy korun neznámo kam. Kauzy jako Opencard nebo tunel Blanka a mnohé další jsou toho důkazem. Všimněte si výčtu oněch stran, za jejichž vlád se tyto »rozkrádačky« děly. Přijdou vám povědomé? Ano, jsou to přesně ty samé strany, které si říkají demokratické a podporují tyto protestní akce a jejich zástupci se bijí v prsa, jací jsou to ochránci demokracie.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora