Americký přítel
Ministr obrany Lubomír Metnar zaperlil. V rozhovoru pro deník Právo (9.2.2019) prohlásil, že pokud se z Afghánistánu stáhnou USA, tak se rovněž stáhnou i naši vojáci. Nutno poznamenat, že se jednalo o výrok dne. Z logiky pana ministra (a nejen jeho) plyne že, co udělá americký přítel, tak uděláme také. Pokud USA řeknou, abychom je následovali do propasti, učiníme. Vše ve jménu boje proti terorismu, který je skrytý úplně všude. Proč ale nemůžeme mít svůj vlastní rozum a na základě svých rozhodnutí udělat rázné kroky. Vždyť ani do Afghánistánu naši vojáci nemusí jezdit umírat. Navíc americký přítel si doslova libuje v rozpoutávání ilegálních válek nebo válek bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. V řadě případů se kombinují obě dvě věci. Byl to americký přítel, kterého posloucháme a jsme hodným „psíkem“, který rozpoutal ilegální válku v Iráku, kde se hledaly a nenašly zbraně hromadného ničení. Ten samý přítel, který si hraje na světového četníka a ochránce demokracie pomocí zbraní.
Destabilizace určitých regionů a zemí je snad zakódována v genetické výbavě USA. Libye, Egypt, Irák, Venezuela a další. Mnoho zemí, které zakusilo jak vládu určitého typu diktátorů, které k moci pomohl ustavit americký přítel, tak chaos po ilegálním útoku z řad USA nebo spojenců z NATO. Vše se odehrávalo v rámci vývozu demokracie a ochrany tamního obyvatelstva před zvůlí některých skupin, které často ani neexistovaly. Za vývozem demokracie amerického přítele vždy hledejme finanční a zbrojařskou lobby. Nic jiného v tom není. Už ani nejde o to, že by se někde měly hájit demokratické hodnoty jako takové, ale stačí, když pomocí zbraní si demokratické principy vynutím. Česká republika bohužel v tomto případě plní roli poslušného lokaje. Jak USA zapískají, tak naše republika začne tančit. Jako poslední příklad si můžeme uvést Venezuelu. Jižní Ameriku USA nazývají svým „zadním dvorkem“, svoji sférou vlivu. Ostatně mnoho převratů, které se zde odehrály, zosnovala CIA a to zejména ze strachu, že by se na jejich zadním dvorku mohl objevit nějaký ten sovětský nebo ruský špion.
Rusko je prý pro nás hrozbou. Může na nás zaútočit, ale náš americký přítel by to nedovolil. Ochrání nás. Sice budeme v první linii, ale za naše angažmá bok po boku v boji proti terorismu bude stát při nás. Stejně jako západní mocnosti stály v roce 1938, když se všichni klaněli před Hitlerem. Naše republika se svým angažmá v ilegálních válkách poklesla na úroveň ochrany demokracie pomocí válečných tažení ve spojení se zbrojařskou lobby. Stejně plníme jen roli „pucfleka“ a celé je to parodie na armádu. V Evropě stejně ani jeden stát nemá armádu, která by jej mohla uchránit. Podle posledního výzkumu CVVM (únor 2019) bychom se v případě rozpoutání konfliktu stejně nebyli schopni ubránit. Myslí si to 59% respondentů. Je to logické, protože při absenci armády jako takové, se žádný stát nedokáže ubránit. Profesionalizace armády navíc vedla k tomu, že vysíláme kontingenty na mise a do válek, které nemají žádný mandát. Jen mě zajímá, co se hledá na Venezuele a zda tam rovněž pošleme aspoň „hlídku“, když tam USA vpadnou. Že by ve Venezuele ještě Saddám Husajn schovával zbraně hromadného ničení za vydatné podpory Muammara Kadáfího? Možná nám to všechno brzy objasní náš americký přítel.
