80 let od seskoku partyzánské skupiny Mistr Jan Hus

Vážení hosté,

naše dnešní setkání je malou připomínkou událostí, které se odehrály přesně před 80 lety, kdy na tomto památném místě došlo k seskoku sovětského paravýsadku  Mistr  Jan Hus.

Partyzánský oddíl, později partyzánská brigáda Mistr Jan Hus byl sestaven v polovině září roku 1944 a shromážděn na letecké základně v polském Rzesówě. Jeho velitelem byl ustanoven sedmadvacetiletý kapitán Rudé armády Alexej Vasiljevič Fomin. Náčelníkem štábu byl jmenován nadporučík Ivan Vasiljevič Perchun a zástupcem velitele pro rozvědku nadporučík Nikolaj Ignatěvič Chimič. Posledním členem štábu byl politický komisař a jediný český člen výsadku pětadvacetiletý nadporučík Miroslav Pich – Tůma. Úkolem starat se o zdravotní stav jednotky a ošetřovat příp. zranění byla pověřena nadporučice zdravotní služby Lydija Alexandrovna Smyková. Skupina byla vybavena dvěma radiostanicemi – klasickou vysílačkou poháněnou ručním klikovým generátorem a modernějším přístrojem typu Severka na baterie.  Stanice obsluhovali starší radista seržant Alexandr Nikolajevič Čepurov a mladší seržantka Marija Nikiforovna Poljakova. Funkci zásobovače vykonával starší seržant Nikolaj Vladimirovič Kolesnik. Součástí oddílu byla také destrukční skupina vojínů Nikolaje Alexejeviče Mezeleva, minéra Vladimíra Nikitiče Prigodiče a kulometníka Ivana Kiriloviče Knyše. Posledním dvanáctým členem desantu byl vojín Nikolaj Alexejevič Šustov.

V případě oddílu Mistr Jan Hus se jednalo o organizátorský výsadek, jehož hlavními úkoly bylo vyhledávat spolehlivé kontakty, s jejich pomocí pak zakládat odbojové buňky, řídit jejich činnost a snažit se efektivně destabilizovat nacistické okupanty na určeném území. Jednotka měla v rámci možností též provádět zpravodajskou činnost ve prospěch štábu 1. ukrajinského frontu.

V průběhu měsíce října roku 1944 se uskutečnily dva neúspěšné pokusy o výsadek desantu do cílového prostoru. Až pozdě večer dne 26. října 1944 se letoun tentokrát neohrožovaný špatným počasím ani protiletadlovou obranou dostal nad protektorát. Posádka letadla měla vyhledat orientační bod v podobě hladiny rybníka Velké Dářko, který byl ale shodou náhod vypuštěný. Po několika minutách nočního letu bylo nakonec rozhodnuto vyskočit, byť naslepo a padáky s partyzány se dotkly české země právě v těchto místech po 21.00 hodině mezi obcemi Podhořany, Starkoč, a Lovčice. Současně s parašutisty byly na padácích shozeny i 4 pytle napěchované výstrojí. Jednotka se v průběhu několika málo minut shromáždila v dopadové zoně. Chyběly však všechny vaky s materiálem a co hůře, k nalezení nebyla ani zdravotnice. Naštěstí ztracený materiál byl následně nahrazen novým shozem a také zdravotnice Smyková se po několika dnech k oddílu připojila.

Od této chvíle se započala bojová a trnitá cesta partyzánů až do vítězných květnových dní roku 1945. Bohužel část z nich se konce války již nedočkala. Velitel brigády Alexej Fomin, dále Ivan Perchun, Lydija Smyková, Alexandr Čepurov, Marija Poljakova padnou hrdinnou smrtí v boji s hitlerovskou přesilou u obce Leškovice v březnu roku 1945. Smrt či věznění v nacistických žalářích bohužel potká i spoustu jejich českých pomocníků a podporovatelů mezi civilním obyvatelstvem, například v nedalekých obcích Lipovec a Licoměřice, kde nezištnou pomoc a úkryt našli bezprostředně po svém výsadku.

Při své partyzánské činnosti měla brigáda provést 64 bojových operací a způsobit smrt 785 německých vojáků a důstojníků. Provedla 14 útoků na vojenské vlaky, čtyři na silniční a železniční mosty a tři útoky na lihovary. Do štábů Rudé armády poslala 43 zpravodajských depeší a iniciovala založení 103 ilegálních místních národních výborů. Brigáda také pomohla v počátcích jejich odboje dalším partyzánským skupinám např. Jan Kozina, Zarevo, Kirov a Vpřed.

Dnešním setkáním na místě výsadku brigády Mistr Jan Hus si připomínáme nejen bojové činy partyzánů, ale zejména s úctou vzpomínáme oběti jak na straně členů výsadku, tak na straně jejich civilních podporovatelů. Je třeba si stále připomínat, že i díky nim můžeme žít v míru a dělat všechno pro to, aby to tak zůstalo…