Studená válka 3.0
Tak naši zemi navštívil jeden s čelních představitelů „impéria na pravdu“ USA, ministr zahraničí Mike Pompeo. A přijel nám nejen říci, že jsme vlastně skvělá země, ale přijel také lobbovat za americké zájmy. Nakonec se z lobbingu vyklubala rétorika jako vystřižená z doby před více jak 30 lety. Tedy z doby Studené války, kdy byl za největšího nepřítele USA Sovětský svaz, který byl tenkrát nazýván „impériem zla“. Musím se ale ptát, proč člověk, který prý reprezentuje tu nejlepší a nejskvělejší zemi na planetě (tohle myslím ironicky) používá takovou rétoriku? Vše nasvědčuje tomu, že jsme se ocitli v době nové studené války, která může dostat přídavek 3.0, abychom věděli, o kterou se vlastně jedná. Někoho možná napadne, proč zrovna 3.0? Je to z důvodu rozsáhlé digitalizace světa a hlavně rozmachem obchodních válek po světě, které se vedou ve jménu nových (digitálních) technologií. Jako příklad nám může posloužit nedávné očernění společnosti Huawei (Čína), že prý špehuje americké občany (to ale dělá jejich agentura NSA) a proto nesmí obdržet žádné kontrakty na území USA, stejně se s touto firmou nesmí obchodovat. To je obchodní válka v reálném světě, kde se éterem šíří rétorika nové studené války: nepřítelem jsou všichni, kdo nějakým způsobem hatí americké zájmy. Jak nám všem sdělil ministr zahraničních věcí Mike Pompeo, tak hlavním nepřítelem jsou pro nás Rusko a Čína. Teda alespoň dle jeho názoru, který je ale veden snahou nalézt věrné spojence v boji proti zemím, které mohou předstihnout USA. Rusko v jaderných a vojenských technologiích a Čína co by nastupující ekonomická jednička.
Mike Pompeo nezklamal. Zachoval se stejně jako jeho předchůdci. Pravděpodobně dostal noty od Donalda Trumpa, který rozeběhl obchodní války. Na slova pana Pompea jsem byl nesmírně zvědavý a musím říci, že při návštěvě Senátu pronesl řeč, kterou jsem očekával a do všeho zamotal obchodní zájmy, které souvisí s dostavou naší jaderné elektrárny v Dukovanech. Mike Pompeo prohlásil: nepřátelé jsou Rusko a Čína! Ti vás ohrožují, USA vás chrání – asi podobně jako Německo, kde jsou jejich vojska stále dislokována (rozumějme, že zde ve své podstatě probíhá určitý typ okupace pod rouškou spojenectví v NATO). Jak jinak, ohraná to americká písnička. Doufám, že si nenecháme od nějakého ministra USA diktovat (nebo nalhávat), že našim nepřítelem je Rusko a že podkope naši zemi, když dostane kontrakt ruský Rosatom, aby dostavěl Jadernou elektrárnu Dukovany. Zřejmě by pan Pompeo byl nejraději, kdyby jaderné bloky dostavěl jejich Westinghouse. K tomu mohu říci jediné: jak dopadá mix ruské a americké technologie můžeme vidět na případu naší druhé jaderné elektrárny - Temelína. Trvalo mnoho let, než se chyby opravily. Dle mého názoru je lepší, jednodušší a technicky realizovanější dostavba Dukovan právě Ruskem, protože se jedná o plně sovětský (ruský) typ elektrárny s reaktory VVER, což jsou sovětské reaktory a jsou jedny z nejpoužívanějších a nejbezpečnějších na světě. Pokud by snad někdo chtěl namítnout, že tomu tak není a že by případně hrozil nový Černobyl (už vidím, jak to někteří pravicoví politici budou říkat), tak ať si zjistí fakta. Napovím - v Černobylu byl reaktor RBMK, který nesměl být vyvážen nikam mimo území tehdejšího SSSR. Možná se někdo pozastaví nad tím, jak mohu této věci rozumět? Je to jednoduché: původním vzděláním jsem elektrotechnik a jaderná fyzika byla mým koníčkem. Jen doufám, že po návštěvě zahraničního "jestřába" USA nebudeme jako hodný psík, který poslušně zavrtí ocáskem, občas štěkne, ale ve finále bude poslouchat "našeptávandu" z USA, kdy jejich doktrína určuje, kdo je nepřítel a kdo spojenec.
Dle mého názoru je potřeba si uvědomit, že svět je dnes multipolární a nejsou jen USA a s tím je nutné počítat. Důležité je nebát se Ruska, protože má mnoho špičkových technologií (jaderné nevyjímaje) a pokud jde o Čínu, tak by si všichni měli uvědomit, že přebírá štafetu, co by světová jednička a s tím se zástupci USA v rámci obchodních válek nechtějí smířit. Proto po světě šíří legendy, mýty a polopravdy, jen aby z toho vyšly Spojené státy vítězně. Nebo tomu tak není?
Na závěr můžeme říci, že Česká republika nátlak ze strany USA ustála. Pompeo byl totiž jasně obeznámen se stanoviskem prezidenta Zemana a také samotné vlády, které říká, že je nutné navázat spolupráci se všemi. Čínou počínaje a USA konče. To co se ale odehrálo v Senátu, bylo jasné prohlášení proti Číně a Rusku. Smutné na tom je, že se naše druhá komora od Popeova vystoupení nedistancovala. Ani se tomu nedivím, když se podíváme na složení Senátu, tak uvidíme téměř všechny, kdo vidí v USA zemi světlých zítřků se vším všudy. Důležité nicméně je, že se Pompeovi nic neslíbilo a musel stáhnout krovky a odletět zpátky domů, aniž by cokoliv důležitého vyjednal. Pro tentokrát jsme to ustáli, ale nikdo neví, co se odehraje za rok a dál, kdy se vymění politická garnitura (nebo nevymění). Může se tak klidně stát, že se vrhneme do náruče firmy Westinghouse, tak jako jsme to v rámci ideologického odlišení udělali po roce 1989 v případě Temelína, kdy nám je výsledek plně znám. Doufám, že k tomu nedojde a Česká republika bude svébytnou zemí, která si nenechá nic diktovat.