Finanční feudalismus
V letošním roce slavíme 10 let od Velké finanční krize, která se naplno rozjela v roce 2008. Svět se od té doby o něco proměnil, ale v jádru zůstal stejný. Sice už tady nemáme onen „boomový“ derivátní kapitalismus, který způsobil onu krizi, ale na místo toho zde máme více monopolů. Finančníci a korporace stále více ovládají světové dění, jakož i volby. To je realita dnešního světa, která je do jisté míry chaotickou dobou. Na trhu se od roku 2000 objevily internetové korporace typu Google, YouTube nebo Facebook. Jedná se o monopoly, protože byť mají konkurenci, tak jsou jedinečnými hráči na globálním trhu. Z toho je patrné, že se kapitalismus proměnil a vrací se do doby, kdy existovaly velké monopoly jako například Britská Východoindická společnost a mnohé další. Dnes je situace podobná jako v 16. století. Jen se monopoly přesunuly do oblasti internetu a navyšujícím ziskům nahrává těsné propojení pomocí sítí a bankovního sektoru. Výše uvedené společnosti pohání jeden jediný faktor: touha monopolu. Být jediným hráčem na trhu. Například Facebook bude vždy jediný, protože tím by de facto zanikl. Jedná se tedy o monopol, který shromažďuje fotografie, soukromá data a poté s nimi obchoduje.
Naproti tomu problém sdílené ekonomiky je jiný oříšek. Existují pojmy jako sdílené bydlení nebo Uber (řekněme sílená přeprava). Na tomto poli stále neexistuje monopol, ale může se stát, že právě společnost Uber, tento monopol získá. Je evidentní, že na kapitálovém trhu roste jeho hodnota a to dává tušit, že brzy vytlačí svoji konkurenci. U sdíleného bydlení to zatím není tak jednoznačné. Nikdo totiž řádně neví, který člověk pronajímá své bydlení a za jakou cenu. Je obtížné tento vztah regulovat, ale stejně se k tomu bude muset dospět. Jinak i na tomto poli dojde k jevu, který můžeme nazvat monopolizací. Oním monopolem může být stát, ale i privátní subjekt. Stát by byl lepší monopol, než soukromý. Byť ani jeden monopol není dobrý. Státní má výhodu v tom, že jej mohu regulovat státem ve veřejném zájmu. Soukromý monopol ne. Pokud jej tedy později nebude chtít někdo zestátnit.
Jak se postupně začneme přesouvat do nové společnosti, která bude postavena na kapitalistických monopolech, tak dojde k přeměně demokracie. Tato přeměna bude spočívat v tom, že monopol bude do jisté (větší nebo menší) míry diktovat své podmínky daným národním státům. Je zde jistá paralela z doby prvních globálních obchodních společností, které značně vykořisťovaly různé země. Dnešní monopoly vás de facto také vykořisťují, když vás nutí k tomu, abyste si kupovali různé věci, které nepotřebujete. Zadlužíte se a poté jste otrokem finančních monopolů. Ve finančních monopolech neexistuje demokracie. Stejně je tomu u organizací typu Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Tyto organizace vám často věci nadiktují bez ladu a skladu. Nemáte proti nim obranu jako národní stát. V individuální lidské podobě nemáte moc obrany proti chování bank. Máme zde totiž ekonomiku, která vytváří zisk přes finanční spekulace, které jsou schopny ničit státy a zahubit i mnoho lidí, když je žene do osobní a lidské tragédie. V dnešní době se mnoho rozhodnutí děje bez demokracie, které ovládají stále více kapitalistické monopoly.
