Mgr. Jan Klán

Ve 21. století se s neziskovými organizacemi doslova roztrhl pytel. Po celém světě se jich nacházejí tisíce. Některé jsou zakládány zcela účelově, řada z nich pro to, aby lidem pomáhaly. Neziskový sektor má totiž ze své podstaty stát doplňovat v oblastech, kde selhává. Typicky se takové selhávání projevuje v péči o seniory nebo zdravotně postižené. V této oblasti se vytváření neziskového sektoru vítá, protože stát většinou tuto oblast nestíhá ze svého centra logisticky pojmout. Nicméně od poslední dekády 20. století se z neziskových organizací stal poměrně lukrativní byznys a s kapitalizací světa tento proces ještě nabírá na obrátkách. Neziskové organizace už tolik nedoplňují stát v oblastech, kde selhává, ale účelově se jej snaží v těchto oblastech nahradit nebo alespoň oslabit. Vše jen proto, aby tu či onu oblast mohly plně ovládnout a stát tak eliminovat na nejnižší míru. Jedná se o logiku, kterou do tohoto prostředí zanesl George Soros, americký multimiliardář, který po celém světě zakládá společnosti typu Člověk v tísni nebo Amnesty International. Tento pán, který se v poslední době v pasoval do role zachránce světa, převedl neziskový sektor na klasické pojetí trhu. V posledních letech je tedy čím dál více patrnější, že neziskový sektor je tvrdě dotační a mnoho přispěvatelů právě přes neziskový sektor prosazuje své soukromé (nebo korporátní) zájmy. 

 Nejsmutnější na celé věci je to, že státy jsou nuceny podporovat (nebo lépe řečeno dotovat) neziskové organizace ze svých rozpočtů. Naší republiku tento jev nevyjímá z průměru. Ba naopak u nás je to ještě horší, než jinde ve světě. Naše vláda neustále posílá peníze různým nevládním neziskovým organizacím. Jedná se například o peníze určené pro pomoc imigrantům nebo třeba šíření demokracie v americkém pojetí jinde ve světě a mnoho dalších věcí. Nemyslete si, že peníze určené na tyto věci, celým svým objemem, doputují přímo na místo určení. Než najdou svého příjemce, tak jsou často rozebrány ve sktruktuře nevládních neziskových organizací, protože pokud neziskový sektor neprodukuje z logiky věci zisk, tak jej někdo musí platit (dotovat). Tento ziskově neziskový, jak já říkám, typ neziskových organizací vznikl v USA a dále se šíří po světě za účelem dalšího zisku. Jak jsem již napsal výše, tak je mnoho neziskových organizacím, které jsou prospěšné a pro společnost potřebné. Takové si stát má udržovat a klidně je i podporovat, ale nikdo mně nevysvětlí, proč bych měl podporovat například Člověka v tísni, který ze získaných peněžních prostředků podporuje různé rozvratné akce v jiných státech (v jejich pojetí se nejedná o rozvratné podporování, ale o šíření demokratických procesů po vzoru USA). Dle mého názoru se neziskový sektor má starat o blaho a pomoc občanů ve svých státech, má pomáhat při živelných pohromách atd. To je jeho účelem a údělem a ne šířit pod vlajkou Spojených států amerických specifické pojetí demokracie v zájmu volného trhu.