Mgr. Jan Klán

Existují chvíle, kdy politická reprezentace dokonale ztratí cit pro symboliku. A pak existují chvíle, kdy už člověk jen nevěřícně kroutí hlavou. Setkání první dámy Evy Pavlové s matkami samoživitelkami, při němž se pozornost médií stočila k jejím šperkům, patří přesně do té druhé kategorie.

Matky samoživitelky patří mezi lidi, kteří často počítají každou korunu. Nájem, energie, školní obědy, kroužky, boty pro děti. Mnohdy nejde o otázku, zda si něco koupit, ale co tento měsíc nekoupit, aby zbylo na to nejdůležitější. A právě před nimi se prezentuje reprezentantka Pražského hradu v roli první dámy, zatímco společenské rubriky řeší její oblečení a šperky.

Tomu říkám skutečně politická prasárna. Ne proto, že by žena prezidenta nesměla mít šperk. Samozřejmě může. Jde ale o absolutní ztrátu sociálního citu.

O to absurdněji působí dlouhé veřejné debaty kolem částky zhruba 95 tisíc korun měsíčně spojované s financováním činnosti první dámy. Tomuto hradnímu příspěvku lze říkat jednoduše „Pavkovné“.

A právě tady se nabízí otázka, kterou by na Hradě zřejmě neradi slyšeli: Co kdyby těch 95 tisíc korun měsíčně místo hradní reprezentace dostávaly právě rodiny samoživitelek?

Za rok je to více než milion korun. Kolika dětem by to zaplatilo obědy? Kolika rodinám energie? Kolika matkám kauci na bydlení, školní pomůcky nebo třeba obyčejnou pračku, jejíž porucha může být pro domácnost na hranici příjmů malou katastrofou?

To by byla solidarita.

Ukázat se před samoživitelkami v naleštěné hradní reprezentaci a následně se nechat fotografovat pro společenské rubriky je naopak symbolem společnosti, v níž privilegovaní mluví o problémech obyčejných lidí z bezpečné vzdálenosti.

A v případě manželů Pavlových má celá věc ještě pikantnější rozměr. Lidé, kteří svoji kariéru začínali v institucích minulého režimu, jsou dnes prezentováni téměř jako učebnicové ikony nové demokracie. Z někdejších kádrů se stali její vykladači a z Hradu morální kazatelna. Bývalá politručka se prostě nezapře. Stejně tak její manžel, zážitkový prezident na plný úvazek za peníze daňových poplatníků.

Normalizační demokraté v přímém přenosu.

Nejde přitom o závist vůči šperkům ani o osobní nenávist. Jde o elementární politickou soudnost. Když jdete mezi lidi, kteří mají existenční problémy, měli byste především poslouchat – nikoliv vytvářet další přehlídku hradního společenského života.

Možná by tedy příště místo fotografování šperků stačilo přinést šek.

Třeba právě na těch 95 tisíc korun.

Samoživitelky by pro něj jistě našly smysluplnější využití než Pražský hrad.