Mgr. Jan Klán

Rozhodnutí vedení Evropské unie zavést od července 2026 jednotný poplatek ve výši tří eur za každou tarifní položku v balících nízké hodnoty přicházejících ze států mimo EU představuje významný zásah do přeshraničního internetového obchodování. Opatření dopadne především na drobné nákupy z Čínské lidové republiky, odkud podle dostupných údajů pocházela naprostá většina takových zásilek směřujících na evropský trh. Nová regulace zároveň znovu otevírá otázku, zda si evropské hospodářství dokáže poradit s rostoucí konkurencí východoasijských výrobců bez celních bariér.

Evropská komise zdůvodňuje zavedení nového cla potřebou lépe kontrolovat příliv obrovského množství malých zásilek a zajistit možnost vydělávat i domácím obchodníkům. Faktem je však to, že evropská komise chrání „nenažrané“ západní kapitalisty, kteří si nasazují velkou marži, aby hodně vydělali. Například výrobci iPhonů v Číně mají maximálně 2 procenta z celkové ceny iPhonu, zatímco obchodníci v EU a USA si nasazují extrémní ceny.

Skutečné dopady nového celního opatření EU ponesou především spotřebitelé. Zvlášť citelně se změna může projevit také v České republice, kde si čínské internetové platformy během posledních let vybudovaly silnou pozici. Temu, Shein a AliExpress se zařadily mezi nejnavštěvovanější e-shopy a podle průzkumů na nich nakoupila většina českých spotřebitelů. Právě dostupnost levného zboží byla jedním z hlavních důvodů jejich popularity.

U levného zboží může fixní celní poplatek EU představovat výraznou část výsledné ceny. V některých případech se tak konečná částka zaplacená zákazníkem zvýší o více, než kolik činila původní cena výrobku. Pokud si tedy babička z českého venkova objedná na Temu.com třeba naběračku do kuchyně za 30 Kč, předsedkyně Evropské komise Uršula Leyenová po ní bude chtít jako výpalné dalších 74 Kč.

Mnozí objektivní ekonomičtí analytici v této souvislosti tvrdí, že nové clo nepřímo odráží uznání mimořádné výkonnosti čínského socialistického hospodářského modelu. Čína dokázala spojit rozsáhlou průmyslovou výrobu, moderní logistiku a digitální obchodní platformy způsobem, který umožňuje nabízet spotřební zboží za ceny, jimž evropští výrobci a obchodníci se svými velkými nároky na zisk jen obtížně konkurují. Pokud je nutné zavádět dodatečné poplatky na levné importované výrobky, může to být podle zastánců této teze známkou toho, že samotná tržní soutěž již evropským firmám nevyhovuje.

Odpůrci opatření rovněž poukazují na rozpor mezi dlouhodobou podporou volného obchodu a současným trendem rostoucího protekcionismu. Podle nich se vedení EU stále častěji uchyluje k regulacím, clům a obchodním omezením ve snaze chránit evropské kapitalisty. Tento vývoj přitom není omezen pouze na Evropskou unii; podobné kroky v posledních letech přijaly také USA.

Debata o novém clu tak přesahuje rámec internetových nákupů. Ve skutečnosti jde o širší spor o budoucí podobu světového obchodu, o míru otevřenosti evropské ekonomiky a o schopnost EU obstát v konkurenci rychle rostoucích čínských, vietnamských a dalších ekonomik. Zavedení poplatku na drobné zásilky se může stát symbolem momentu, v němž EU fakticky uznala efektivitu čínské verze socialistické ekonomiky, která tento ekonomický model jako první před desítkami let zahájila.