Silný stát v krizových dobách

Silný stát v krizových dobách

Duben 05, 2020

Za současné krize způsobené šířením nového typu koronaviru neustále útočí pravicové strany na kroky současné vlády. Od Miroslava Kalouska až po Petra Fialu nebo Víta Rakušana. Všichni tito pánové říkají, jak by to oni udělali lépe. Dokonce to došlo tak daleko, že se pan Kalousek nechal slyšet, že když ho pustí na ministerstvo financí, tak najde mnoho miliard za osm hodin. Možná je to kouzelník nebo spíše chemik, jak nám již v minulosti ukázal, když byl ministrem financí.
Na jedné straně tedy můžeme najít zastánce neoliberální tradice, kteří říkají, že každý se má starat sám o sebe, o vlastní rodinu a stát se do ochrany nemá co plést. Na straně druhé nalezneme zastánce silného státu, kteří prosazují možnost státních zásahů, chcete-li regulací. Pokud by se totiž stát nepletl při současné krizi, tak by zcela jistě nastal chaos, protože by se nákaza šířila naprosto všude a nekontrolovaně. Nejen z tohoto důvodu je nutné, aby stát měl možnost zasahovat do ochrany obyvatel.
Podle neoliberálů jsou nejlepší soukromé kliniky a nemá se plýtvat na kliniky státní. Pokud bychom chtěli dopadnout jako v USA, kde je silná decentralizace a privatizace, tak můžeme v realizaci této myšlenky pokračovat. Jaké jsou nevýhody tohoto stavu? Stačí se podívat na to, jak v současnosti řeší boj s koronavirem v USA. Lidé, kteří mají vysoký finanční obnos, jsou léčeni přednostně. Pokud pověstný kapitál nemáte, jste odsouzeni, když ne k smrti, tak k utrpení a s nemocí se musíte poprat sami. Takže je důležité mít co nejvíce státních, případně v našich podmínkách krajských nemocnic, které budou zabezpečovat péči, která bude plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Neoliberálové však tvrdí, že je nutné zdravotnictví privatizovat, neboť státní systém podobnou zátěž nesnese a brzy zkolabuje. Jenže si musíme uvědomit, proč je snaha zdravotnictví privatizovat? Důvodem není to, že byste dostali lepší péči, ale hlavně, abyste si za ni zaplatili. Zdraví je silně lukrativní byznys a soukromé kliniky ve spojení s farmaceutickými firmami chtějí co největší díl tohoto koláče pro sebe. I v tomto případě je nutné, aby soukromých klinik bylo pokud možno co nejméně a byl kladen důraz na státní zdravotnictví, které se ale musí modernizovat a přímo konkurovat tomu soukromému. Nemám rád slovo konkurence, protože se v tomto případě na pacienta nahlíží jako na zákazníka a vše se točí kolem peněz. Bohužel žijeme v kapitalismu, kde se tato slova používají.
Je více než pravděpodobné, že po odeznění krize se opět objeví různé teorie, které budou tvrdit, že je nutné provést privatizaci školství a celého sociálního státu, neboť stát nebude mít na jeho provoz finance. Jako argument bude použito, že vláda musela investovat nemalé prostředky na udržení sociálního státu v době koronavirové krize. S tím souvisí otázka, co by dělali neoliberálové v této situaci? Nechali by všechno plavat, tak jako to dělají například ve Velké Británii nebo USA, aby se s tím poprali sami lidé nebo by také zadlužovali stát?
V oblasti antikomunismu se nevypařil ani boj proti Rusku a Číně, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zastánci boje proti těmto dvěma velmocem ještě nedávno horečně bojovali proti šíření čínského vlivu a Rusko bylo vykreslováno v nejhorších barvách jako démon, který má zničit Evropu. Horečně proti Číně neustále bojují zejména představitelé Pirátů (Praha) nebo ODS a v poslední době KDU - ČSL, proti Rusku vždy bojovala hlavně ODS, ale také TOP 09 a STAN. Očekával jsem, že někdo řekne, že současný stav způsobila komunistická Čína, která má ve všem typický šlendrián – tuto myšlenku naznačil lidovecký poslanec Marián Jurečka. Jenže jak je možné, že tvrdé restrikce pomohly šíření nákazy v Číně zpomalit? Pravděpodobně jsou lidé v Číně ochotni (nebo je jim nařízeno) poslouchat. To v decentralizovaných zemích tolik neexistuje.
Nábojem antikomunistů je tvrzení, že za komunistů by se současná nákaza tajila, až bychom všichni zemřeli. Nevím, jak vy, ale mě přijde, že nákazu tajily více státy, které jsou vyspělými demokraciemi, protože se bály paniky a hlavně si myslely, že krize pomine stejně rychle, jak vznikla. Do určité míry zde sehrála svoji roli logika vydělat co nejvíce peněz na sjezdovkách a zážitcích a to i ve chvíli, kdy se dávno vědělo, že něco nehraje. Na státy, které takto uvažovaly, se již začínají připravovat žaloby a to včetně hromadných od lidí, kteří se tam nakazili.
Jak můžeme vidět, tak současní kritici zprava si nedají pokoj a neustále poukazují na nějaké problémy místo toho, aby je pomáhali řešit. Naše politické strany typu ODS, TOP 09, STAN, KDU – ČSL nebo i Pirátů vždy jednou za čas zabouří, jak to vlastně vláda dělá špatně. A vsadím se, že to po skončení krize budou tyto strany, které budou používat výše uvedené argumenty pro to, že stát musí být privatizován, protože musel vysoké částky pumpovat nejen do ekonomiky. Začíná tak léčba šokem. Společnost se nejprve musí šokovat a vystrašit, aby poté mohlo dojít k další privatizaci.

Nová vlna cenzury

Nová vlna cenzury

Duben 03, 2020

Při současném stavu věcí se zdálo, že se někam vypařili kritici Ruska, Číny, různých památníků, soch nebo jiných připomínek konce druhé světové války. Vše bylo jen zdání, když jsme všichni „šokováni“ současnou krizí, která je vyvolaná šířením nového typu koronaviru. Této situace využila (nebo spíše zneužila) radnice Prahy 6 v čele se starostou Ondřejem Kolářem za TOP 09 a nechala odstranit sochu maršála Koněva, která byla na náměstí Interbrigády. Socha osvoboditele většiny území tehdejšího Československa byla terčem hanebných nápisů nebo jiného poškozování. Toto bylo použita pro odstranění sochy. Prý aby nebyla více poškozována. Nicméně si položme otázku, proč se nechala socha odstranit nyní, když je naše země v nouzovém stavu? Odpověď je nasnadě – společnost jako celek je šokována jinou situací a jak je neustále v šoku, tak se nenápadně uskutečňují různé podivné věci. Od privatizací, až po odstraňování soch. K tomu si musíme připočíst fakt, že se lidé nemohou srocovat a protestovat proti odstranění toho či onoho, protože je limituje opatření zamezující volnému pohybu osob. Snad nejhanebnější bylo vyjádření starosty Koláře, proč musí socha maršála Koněva pryč. Na svém Twitter účtu napsal: „Neměl roušku. Pravidla platí pro všechny stejně. Ven jen s rouškou nebo jinou překrývkou úst a nosu“. Pan starosta zřejmě sršel humorem a byl štěstím bez sebe, jaký se mu to povedl bravurní kousek. Osobně pochybuji, že se tomuto humoru někdo zasmál. Odstranění sochy maršála Koněva má však ještě jiné, skryté a často neviditelné konsekvence.
Jednou takovou konsekvencí je nenápadné zavádění nové cenzury. Začalo to umisťováním dodatkových tabulek a končí to novým výkladem minulosti, kdy je záměrně upozaďována role sovětů na osvobozování naší vlasti. Jak by se asi tvářili lidé v Plzni, kdyby někdo navrhl odstranit památník americké armádě? Je nutné si uvědomit, že naši vlast osvobodila spojenecká vojska a k tomu je také nutno takto přistupovat. Spojují nás mrtví na obou stranách. Je evidentní, že více jak 30 let od převratu roku 1989 si zastánci kapitalismu přestávají věřit. Jeho samotný triumfalismus nad celým světem zmizel již při finanční krizi roku 2008 a nyní se objevila úzkost z delegitimizace, která se projevuje právě odstraňováním soch nebo odebíráním čestných občanství lidem, kteří se nehodí do nového výkladu dějin. Případně se jedná o lidi, které dnešní systém označuje pojmy jako „vrah“, „zrádce“ nebo ten, kdo „má na rukou krev“. Všichni tito lidé minulosti jsou dnešním systémem vyloučeni z historie a to jen proto, aby se obhájilo fungování dnešního systému. Ten je poté představován jako jediný možný, fungující, i když kolabující a plodící chudobu a sociální vyloučení.
Abychom pochopili celou skládačku problému, tak musíme říci, že odstraněním sochy Koněva to jistě nekončí. Jedná se totiž o lukrativní místo, kde určitě vyroste nějaký ten developerský projekt, který „posype“ hodně kapitálu – třeba podzemní garáže. Další dějství určitě přinese starosta Prahy – Řeporyje Novotný z ODS, který možná v nouzovém stavu stihne postavit pomník Vlasovcům, protože společnost bude nadále v šoku ze současného stavu. Tohle bude další díl skládačky do procesu zavádění nové cenzury, která má za cíl jednak společnost udržet ve strachu, šoku a vytvářet domnělé nepřátele, kteří nepřáteli vůbec nejsou. Za zmínku stojí, že v této hře o novou cenzuru hrají roli pravicové strany typu ODS a TOP 09. Proč asi? Že by to bylo jen tak, aby se někdo zviditelnil? Ale kdepak. Jak se dnešní systém kapitalismu pomalu začíná rozkládat, tak se v logice pravicových stran musí vytvořit taková podoba minulosti, která pomůže obhájit jejich pozici ve věčně ničeném světě. Jehož ničení nabírá na obrátkách v podobě neutuchající touhy nejbohatších lidí být ještě bohatší.

Norimberk pro globální kapitalismus

Norimberk pro globální kapitalismus

Březen 31, 2020

Před nedávnou dobou proběhlo mediálním prostorem nenápadné vyjádření některých odborníků napříč zeměmi Evropy, že je nutné zavést různé tribunály pro t, kteří mají na svědomí „zlovůli“ z doby před rokem 1989. Samozřejmě, že prý mají být souzeni jen ti lidé, kteří určitým způsobem byli zakomponováni nejen ve státní správě tehdejších socialistických zemí. Československo nevyjímaje. Z logiky z výše uvedené věci se mají zavést Norimberské procesy pro ty, kteří prý mohou za to, že na hranicích tehdejší železné opony byli zastřeleni lidé, kteří se snažili uprchnout na vysněný Západ. V našich poměrech tak chtějí soudit starce jako například Miloše Jakeše, ne jinak je tomu i v jiných zemích. Jenže opravdu má smysl zavádět tribunály, jako byly po konci druhé světové války? Vždyť tenkrát socialismus a myšlenka komunismu zvítězila v nejhorší válce v lidských dějinách, aby se nakonec z různých důvodů rozpadla. Dnes je snaha myšlenku sociálně spravedlivé společnosti některými veřejnými politiky ještě více odsuzovat, protože je podle jejich názoru nedemokratická a nelidská. Co je ale nelidského na ekonomické rovnosti a snižování míry chudoby?
Podle odborníků z různých „ústavů“, jako například v našem případě z Ústavu pro studium totalitních režimů, se musíme vyrovnat se svoji minulostí a přenést se v čase více než 30 let nazpět. Na základě této retroaktivity, která je u nás zakázána, máme prý soudit ty, kteří tenkrát stáli v čele různých států a politických uskupení (v našem případě v čele tehdejší KSČ). Pokud bychom ale na tohle někdy přistoupili, tak musíme před tribunál přivést také ty, kteří v době mezi lety 1945 – 1991 stáli na druhé straně pověstné barikády studené války. I tam se totiž děly různé přehmaty, omyly a tragédie. Na lavici obžalovaných se tím pádem musí přivést tedy ti, kdo rozpoutali v USA běsnění v rámci „honu na čarodějnice“ a nejen za Mccarthismu se podíleli na válce ve Vietnamu, Koreji, případně brutálně intervenovali v dalších zemích v Africe nebo Latinské Americe. V neposlední řadě ale musí na lavici obviněných usednout i současní „váleční zločinci“ typu expremiéra Velké Británie Tonyho Blaira, exprezidenta USA George W. Bushe a další politiky, kteří rozpoutali ilegální války v Iráku a jinde, případně rozeseli chaos v Africe. Evropa a okolní svět nyní sklízí plody těchto nesnází v podobě migrace na své území.
Pokud by někdy v budoucnu došlo k přehodnocování minulosti a úpravě výkladu historie a tím pádem ke vzniku různých tribunálů „pro úpravu minulosti“, tak bude nutné prosazovat stejné procesy a tribunály pro zločiny kapitalismu. Prošetření zločinů kolonialismu, drancování kolonií, až po různé vojenské šarvátky v době zástupných válek. A nemám zde na mysli jen kolonie tehdejšího Britského impéria, ale také Francie, Španělska, Portugalska, Holandska a mnohé další země. Dále zločiny od války ve Vietnamu, až po sebevraždy lidí z ekonomických důvodů, kam je zahnal současný systém. Dále uveďme, že kapitalismus jako takový zvyšuje farmakologickou závislost lidí na uklidňujících lécích, aby na ně nedopadala současné tíha starostí.
Je evidentní, že globální kapitalismus je v krizi a tak se snaží hledat chyby jinde a odvádět pozornost jinam. Místo toho, abychom řešili současnost a budoucnost, tak budeme pořád řešit minulost, protože budoucnosti se asi mnozí bojí. Když už řešit minulost, tak potřebujeme nový Norimberk pro globální kapitalismus!
 

Zdroj viru v USA?

Zdroj viru v USA?

Březen 27, 2020

Současná nastupující krize způsobená rychlým šířením nového typu koronavirem dává nepřeberné pole pro šíření různých konspiračních teorií, případně alternativních. V tomto případě se o slovo hlásí teorie, že původ současného viru je v USA a byl importován do Číny. Je to ale opravdu možné? Něco na tom bude, protože tento problém rozebíral již 13. 3. 2020 přední americký deník The New York Times. Článek s názvem: Čína vytváří příběh, že americká armáda zahájila epidemii koronaviru. V článku se můžeme dozvědět, že na konci roku 2019 se v provincii Wu - chan konalo cvičení, kterého se zúčastnili také členové armády USA, kteří tuto nemoc mohli vědomě nebo nevědomě importovat do této oblasti. Nedlouho po jejich odjezdu se totiž nemoc začala objevovat. Náhoda?
Rozeberme si ale problém dále. Pro výše uvedenou teorii sice neexistují žádná relevantní data, která by ji podpořila, ale na sociálních sítích se rozšířila informace, že mluvčí čínského ministerstva zahraničí chce vědět, kolik z 34 milionů infekcí v USA a 20 tisíc úmrtí v době tamní poslední chřipkové sezóny bylo způsobeno právě virem, který způsobuje nemoc COVID-19. K tomu všemu připojil zajímavé video, kde Robert Redfield, což je ředitel amerických středisek pro kontrolu a prevenci nemocí odpovídá na různé dotazy. Jeden dotaz zněl: takže bychom mohli mít ve Spojených státech nějaké lidi, kteří by umírali na to, co se zdá být běžnou chřipkou, i když ve skutečnosti to mohl být nový koronavirus? Redfield na tuto otázku odpověděl následovně: některé případy byly dnes ve Spojených státech takto diagnostikovány. Podle zprávy Asahi Corporation z Japonska minulý měsíc středisko pro kontrolu a prevenci nemocí v USA (zkráceně CDC) předpokládalo, že mezi americkými pacienty, u nichž se v posledních několika měsících zdálo, že zemřeli na chřipku, mohli někteří skutečně zemřít na nemoc COVID-19. Této skutečnosti nahrává fakt, že v USA je nyní nejvíce infikovaných, než je v ostatních zemí světa. Tyto informace jsou ale neustále mlženy nezodpovědnou americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, takže můžeme jen spekulovat. Co je ale nutné k dané věci poznamenat je to, že v USA je mnoho lidí pokryto vzhledem ke zdravotní péči pouze soukromými pojišťovnami a další lidé nejsou pojištěni vůbec. Toto spojení v současné krizové situaci začíná úplně selhávat a začíná se jasně ukazovat, jak je americký způsob života zranitelný a také nezodpovědný.
Nyní na skok ale do Evropy, kde se virus šíří raketovou rychlostí. Nejhorší to je v Itálii a Španělsku. Tedy ve státech, které mají nejstarší populaci, které je vůči viru nejméně odolná. Navíc obě dvě země jsou často potýkány s nestabilními vládami. Jen v Itálii se vláda měnila téměř každý rok. I to hraje významnou roli, proč se zde virus šíří nekontrolovatelně. Neschopnost cokoliv centralizovat ukazuje na problém současné postindustriální společnosti. Zejména Evropa si hraje na to, že nejlepší je volný pohyb osob, aby se nyní zjistilo, že to zase natolik dobré není, když se nakažení lidé nijak nechrání a dělají, jako kdyby se nic nedělo. Problém roznosu tohoto viru tkví ve volném pohybu osob a cestováním za zážitky. Již dlouho bylo jasné, že něco takového může přijít. Zajímavé na tom je, že ekonomové předpokládali nástup nové krize někam na začátek nové dekády. Zdá se, že koronavirus je spouštěčem této nové krize. Náhoda nebo záměr? Neroznesl virus někdo záměrně, aby se globální ekonomika neotřásla ve svých základech, nebo úřaduje příroda a svět chaoticky reaguje? Nebo je tohle všechno zakrývání jiného problému, který nás v budoucnu čeká? Podívejme se ještě na jeden zajímavý vztah. Když se odehrává chřipkové epidemie, tak se vždy uvádí číslo tisíc nemocných na 100 000 zdravých. Z jakého důvodu se nyní uvádí číslo jednotek nemocných lidí na celou populaci? Možná je to proto, že tato čísla jsou mediálně prodejnější a silně působí na psychiku lidí, kteří se začínají bát a často se v panice zásobují, jako kdyby se blížil konec světa. Současné šíření nákazy je samozřejmě velký problém a nelze ji nijak podceňovat a to bez ohledu na to, zda se můžeme domnívat, zda virus rozšířil někdo z USA nebo zda úřaduje matka příroda.

(Ne)prevence

(Ne)prevence

Březen 27, 2020

Jak postupně sílí krize, která je vyvolaná novým typem koronaviru, tak se začíná ukazovat, že zejména západní civilizace, která byla za posledních více jak 30 let ukolébána v poměrně silném růstu, začíná čím dál více propadat do recese. Veřejné orgány a systémy zdravotní péče byly téměř všude přichyceny jak se říká „na holičkách“. Téměř 40 let neoliberální doktríny prosazované napříč Severní Amerikou a Evropou zanechalo veřejnost zcela nepřipravenou čelit krizi veřejného zdraví takového rozsahu a to i přes to, že předchozí epidemie typu SARS a Ebola poskytovaly hojná varování a také přesvědčivá opatření, jak případně zamezit šíření nového typu viru. V mnoha částech domněle „civilizovaného“ světa byly místní samosprávy i státní instituce oslabovány a nebojím se říci doslova ničeny ekonomikou neustálých škrtů a šetření. Byla to nechvalná zásluha velkých korporací v pozadí, že došlo k ohrožení institucí, které jsou v první linii v krizových situacích. Pod tíhou neoliberalismu jsme se ocitli v krizi, která bude minimálně srovnatelná s krizí, která předcházela druhé světové válce.
Mnoho farmaceutických korporací (jako například Mylan, Sanofi, Big Pharma atd.) nemá moc velký zájem o neziskový výzkum infekčních nemocí, kam řadíme různé typy koronavirů, které jsou známé již od 60. let 20. století. Jen velmi málo farmaceutických firem investuje do prevence. Mají malý zájem investovat do připravenosti na krizi veřejného zdraví, kterému v dnešní době čelíme. Jejich krédo není prevence, ale vyrábět a zkoušet léky na nemoci. Z toho plyne, že čím více jsme nemocní, tím více ony korporace vydělávají. Vše je posunuto na základě volného trhu a akumulace kapitálu do obludných rozměrů, kdy je na člověka pohlíženo jako na „věčně“ nemocného. Prevence, která by měla zamezovat vzniku epidemií, však v logice kapitalismu nepřispívá ke zhodnocování akcií. Obchodní model aplikovaný na poskytování veřejného zdraví nám v současné krizi ukazuje, že není schopen zvládat nápor nemocných. Kdybych chtěl být metaforický, řekl bych, že šíření nového typu koronaviru a nemoci ji způsobenou COVID – 19 je pomsta přírody za 40 let hrubého týrání přírody v rukou neregulovaného neoliberálního kapitalismu.
Současný typ společnosti, který je postaven na honbě za zážitky, konzumeristickém cestování a bezbřehém pohybu osob, nám nyní ukazuje svoje limity. Je sice hezké se všude pohybovat bez kontrol, bez opatření a prevence. Vždyť nás korporace desítky let chlácholily v tom, že je vše v pořádku a nemusíme dodržovat žádná pravidla, která by po nás vyžadoval stát. Rozvolnění všech pravidel, uvolnění stavidel a privatizace veřejného sektoru vedly jen k tomu, že mnohé neoliberální země nebyly na současnou krizi zdraví připraveny. Došlo na ukázkové selhání, které je tolik typické pro neoliberální země. Naproti tomu země, které nejsou neoliberalismem prosyceny, jako Čína a Singapur prochází současnou pandemií poměrně dobře a podařilo se jim šíření nemoci eliminovat. Restriktivní opatření, která byla v těchto zemích zavedena, lze sice přetransformovat do Evropy jen částečně, ale můžeme si z nich vzít ponaučení. V této krizi se ukáže ve své nahotě, čeho všeho je neoliberalismus schopný a na čem chce vydělat. Bude to zejména snaha pořád do nekonečna léčit lidi, dlouho hledat vakcínu, ale hlavně budou farmaceutické firmy tvrdit, že prevence není tolik důležitá, protože my vám pomůžeme najít lék na vaši nemoc.

Prostoupeni nákazou

Prostoupeni nákazou

Březen 21, 2020

Jak postupuje nákaza novým typem koronaviru, tak se začíná ukazovat, že státy s centralizovanější vládou (Čína, Vietnam, Singapur atd.) zvládají boj s pandemií o něco lépe, než země, které jsou decentralizované. Vzhledem k tomu, že se v Číně podařilo epidemii dostat pod určitou kontrolu, tak se zde opět rozeběhla ekonomika. Zbytek světa, který je nyní pandemií tvrdě zasažen shání zdravotnický materiál, kde to jen jde. Nakupuje se hlavně v Číně, která dokáže rychle vyrábět a zásobovat zbytek světa nezbytnými věcmi. Kritici Číny se však ozvali, když začali „pokřikovat“, že Čína současné situace využívá pro šíření svého vlivu po světě. Tuto teorii začínají rozšiřovat strany tzv. Demokratické bloku. Hlasitě „křičí“ hlavně zástupci lidovců nebo Pirátů.
U Pirátů se může jednat o krok vedle, určitou nerozvážnost, případně neznalost. I když pochybuji o tom, že třeba primátor hlavního města Prahy Hřib to má v hlavě srovnané a uvědomuje si, že nebýt Číny, tak nám nikdo nepomohl. Dokonce nám nepomohl ani Piráty opěvovaný Tchaj-wan. Jak je to pane primátore možné? Zde můžeme vidět, jak je dobré být s Čínou za dobře a nemíchat se do ideologických bitev USA vs. Čína, tak jako to v poslední době dělala kupříkladu Praha. Právě díky různým kontaktům v Číně, které tam má jak prezident Miloš Zeman, stejně i další představitelé KSČM, kteří mají dobré vztahy s Vietnamem, se nám podařilo rychle dovést zdravotnický materiál, který je tolik potřebný. Zajímavé na této věci je fakt, že tolik potřebné zboží získáváme ze zemí, které jsou socialistické. Musím si položit otázku, proč nám nepomáhají kapitalistické a demokratické země? Jeden příklad za všechny: jeden nejmenovaný kraj v naší republice nakoupil respirátory v USA za šíleně přemrštěnou cenu. To má být ona pomoc v době nouze? Pamatujme, že kapitalistické státy koukají jen na to, aby z toho co nejvíce „vytřískali“. To je silně nemorální, ale očividně se v kapitalismu morálka tolik nenosí.
To jiní kabrňáci jsou lidovci. Jejich předseda Marián Jurečka se nechal slyšet, že neví, za co by měl být Číně vděčný, když se virus rozšířil z její oblasti. Tohle prohlášení je natolik skandální, že pan Jurečka propásl jedinou možnost, kterou měl, tedy mlčet. Jak může vědět, že se virus rozšířil díky Číně, když na svém území s nákazou tvrdě bojuje? Virus se rozšířil díky vysoké koncentraci cestování a migrace lidí. A jak může vědět, že virus vznikl v Číně? Co když jej tam někdo chtěně nebo nechtěně importoval? Mluvil by stejně, kdyby se virus objevil třeba v USA? Vyjádření lidovců je natolik krátkozraké, že se musím ptát, kolik roušek a zdravotnického materiálu nám zajistili páni preláti z Vatikánu? Nebo snad nám nic nechtějí dodat? Možná nám všem posléze udělí „poslední pomazání“. Kdyby raději představitelé opozice mlčeli, když neumějí táhnout za jeden provaz a provádějí jen ideologickou kritiku, která nikam nevede.
Proti rouškám a zdravotnickému materiálu ze socialistických zemí nebrojí ale jen někteří politici, ale například i umělci. Třeba takový „jezevec“ z divadla Na Jezerce pan Hrušínský. Copak asi dělá tento pán? Je schovaný za bukem a brečí, jak přichází o výdělky? Nebo zase přijde s nějakým „velkohubým“ prohlášením, že současná pandemie je pouze „obyčejná chřipka“? Uvidíme. Každopádně na závěr můžeme říci, že všichni kritici by měli táhnout za jeden provaz se současnou vládou a pokud toho nejsou schopni, tak raději mlčet. Možná by si všichni měli uvědomit, že Čína je nastupující ekonomickou jedničkou nového tisíciletí. Jestliže 20. století bylo stoletím americkým, tak 21. století bude stoletím čínským. To je prostě realita, kdy vysněný západ začíná odcházet ze scény.

Na hranici života a smrti

Na hranici života a smrti

Březen 19, 2020

V době současné krize by mě zajímalo, kde jsou nyní zalezlí pánové Minář, Novotný nebo jiní, co brojí proti Číně, Rusku, současné vládě, komunistům? Kde všichni jsou? A co pan Hrušínský z divadla Na Jezerce? Šijí všichni roušky nebo jsou jen schovaní v koutě a čekají, až současná krize odezní? Co kdyby všichni ti kritici snad úplně všeho přiložili ruku k dílu? Mám jeden nápad: když se podíváme na transparentní účet Milionů chvilek, tak uvidíme, že mají na účtu téměř 3 miliony korun. Nemohli by tyto prostředky převést na výrobu roušek? Rozhodně by to byly účelněji vynaložené peníze, než si je jen tak „šušnit“, aby je po ukončení krize mohli vytáhnout na bitvu proti současné vládě, prezidentovi Zemanovi a varovali před návratem „jakéhosi“ komunismu. Možná by si všichni ti kritici měli uvědomit, že současná krize bude měnit současnou společnost, stejně i pojetí demokracie. Když se totiž na celý problém podíváme ještě z jiného úhlu pohledu, tak zjistíme, že nejvíce postižené současnou koronavirovou krizí jsou jednak románské demokracie (Itálie, Španělsko, Francie) a poté demokracie, které svoji existenci postavili na volném trhu, volném pohybu lidí bez kontroly (Německo, USA, Velká Británie). Ve všech případech hraje velkou roli pojetí demokracie a neoliberalismus, který je postaven na individuálních potřebách. Zcela jistě bude epidemie ještě více postupovat právě v těchto demokraciích, které vše nechávaly bez jasné kontroly. Západ si totiž často myslí, že krizovou situaci si každý vyřeší sám. Nevýhodou tohoto přístupu je právě individualismus, kdy si lidé často neuvědomují, že jsou součástí celku.
Zde vyvstává otázka, zda země s centrálně organizovanou vládou, jako například Čína, zvládají různé krize lépe, než země „chaosu“? Jako příklad země „chaosu“ si můžeme uvést Itálii, která měla od konce druhé světové války silně nestabilní vlády a krize tam oproti Číně probíhá nejhůře. Pokud se přeneseme do USA, kde se nákaza rovněž šíří poměrně rychle, tak zjistíme, že poměrně volný průběh tomu nechávají zejména z důvodu, aby Americká asociace nemocnic měla miliony pacientů, kteří na hranici života a smrti, bohužel, budou roztáčet kola kapitalismu. Tam jde totiž o byznys a ne o člověka. Velkou nevýhodou současných demokracií, které jsou postaveny na systému „každý si chce dělat, co chce“ je to, že když se objeví krizová situace, tak se vždy najdou někteří, kdo nechtějí poslouchat a berou všechny příkazy a zákazy na lehkou váhu. Říkají si, že když mě nikdo za to nepotrestá, tak nic nemusím řešit. Z toho plyne, že do budoucna bude nutné společnost na krizové situace připravovat (živelné, válečné, pandemie atd.). Podobně jako jsme se před rokem 1989 už od školky připravovali na možný útok „imperialistů“. Dnes vidíme, jak hodně absentuje branná výchova na školách nebo právě výchova v krizových situacích.
Už nyní je zcela jasné, že státy budou enormně zadluženy. Opět se volá po tom, aby pomohl ve všech oblastech stát. Jenže když se přeneseme do krize roku 2008, kdy za ni mohly primárně banky, tak zjistíme, že tenkrát jejich riskování museli zaplatit daňoví poplatníci a státy. Dnes by se měly banky nad tímto vztahem zamyslet. Tenkrát je vědomě i nevědomě zachraňovali lidé a tak by dnes mohly uvolnit své rezervy a zdarma je poskytnout státům. Jinak hrozí, že státy budou po skončení krize vystaveny následné privatizaci všech složek, které zajišťují bezpečnost, zdraví, sociální věci a mnohé další. I na tohle v zákrytu zcela jistě čekají lidé typu Mináře, Novotného a dalších, kteří čekají jen na to, až bude stát oslaben a opět začne pověstný boj proti všem, včetně těch, kdo nám v krizi nejvíce pomohli – například Číně nebo Vietnamu.

Nevýhoda postindustriální společnosti

Nevýhoda postindustriální společnosti

Březen 17, 2020

Současná krize způsobená koronavirem má jak své klady, tak zápory. Pokud to vezmu odzadu, tak mezi zápory patří dopad na ekonomiku, která se dramaticky propadá, morálku společnosti, kdy jsou lidé udržováni v permanentním šoku, zápas s nemocí a mrtví. Nicméně nalezneme i klady. Do společnosti se začínají zavádět věci, které se buď oddalovaly někam do budoucna, nebo se tvrdilo, že to prostě nejde. Mezi tyto klady můžeme uvést třeba home office u profesí, kde to lze zavést, elektronická komunikace s úřady (což mělo fungovat naprosto běžně již dávno), zavádění inovací, testy nových léků, tisk na 3D tiskárnách, prodloužení doby ošetřovného, vyučování po internetu nebo televizí a proměna práce jako takové atd. Je nad míru jasné, že inovace nepohání jen válka, ale v dnešní době také krize. Zejména krize způsobená nákazou, kdy mnoho lidí může fungovat a nedochází tak k materiálním škodám jako ve válečném konfliktu. Otázkou zůstává, zda se svět z této krize poučí a změní se. Předpokládám, že se svět změní k lepšímu (může samozřejmě i k horšímu), podobně jako se začal měnit po událostech 11. 9. 2001, případně po finanční krizi roku 2008.
Zatímco po první krizi tohoto tisíciletí začal pověstný hon na teroristy, tak po finanční krizi celou věc odnesli obyčejní daňový poplatníci, kdy riskantní hry bankovního sektoru museli zaplatit. Jak to dopadne po této krizi nelze úplně přesně odhadnout. Rýsuje se nám několik možných budoucností. Od těch katastrofických, že začne populace klesat a vymírat, protože je na planetě přelidnění, přes různá restriktivní opatření na delší dobu - například návrat kontrol na hranicích, obtížné cestování mimo hranice. Až po optimistické scénáře, kdy se lidstvo poučí a začne se chovat zodpovědně a nebude lapeno v honbě za neustálým růstem a ničením přírody za každou cenu. Věřím tomu, že současná krize pomůže změnit systém v jiný, který bude lepší, než ten současný, který produkuje materiální a příjmovou nerovnost, nerovnoměrné rozdělení bohatství po světě atd. Stačí, když se podíváme, jak se bohatí snaží utéci před virem nakupováním tryskáčů nebo výstavbou bunkrů. Boháči v USA i jinde „balí kufry“ a začínají prchat na svá sídla kdesi v dálavě a berou si s sebou zdravotnický personál. Jaká to zbabělost od nejbohatších, kdy nechávají klasickou střední třídu a nejchudší na pospas řádění nákazy.
Viry a nemoci tu nicméně budou neustále. Jsou stejně staré jako naše planeta. Nehledě na to, že k nám mohou putovat i z vesmíru pomocí meteoritů či komet. Jestliže je ale planeta „plná“ lidí a globální ekonomika postavena na cestování, tedy honbou za zážitky, tak se logicky dalo čekat, že se dříve nebo později něco stane. Značnou nevýhodou postindustriální společnosti, kdy největší váhu hraje sektor služeb, je logicky vzato nekontrolovaný pohyb osob. Do této oblasti můžeme zařadit problém Schengenského prostoru v Evropě, který selhal již podruhé. Poprvé v roce 2015, kdy začala migrační krize, aby selhal znova v současné krizi, kdy umožnil volný pohyb nakažených lidí po regionu. Evropská unie se najednou probudila s tím, že dočasně zavře vnější hranice EU. Jako kdyby tohle onen virus zastavilo, když už zde je a putuje mezi lidmi.
Ze současné krize by se měla společnost jako celek poučit a změnit reálně svoje chování. Ať už ve vztahu lidském, stejně mezinárodním, stejně musí změnit i své chování směrem k přírodě, která primárně určuje pravidla hry. Člověk je na nejvyšší příčce evoluce, ale bez problémů jej dokáže zabít věc, která je úplně na konci oné příčky – viry a bakterie. Tohle by si lidé měli uvědomit.

Korunavirus aneb jak nás koronavirus připravuje o peníze

Korunavirus aneb jak nás koronavirus připravuje o peníze

Březen 03, 2020

Každý z vás zcela jistě zaregistroval doslova panickou hrůzu z nového koronaviru, který se šíří po světě. Média na nás denně chrlí počty nakažených, počty zemřelých a jen lehce se zmiňují o tom, že více jak polovina z celkového počtu nakažených se vyléčila. Zajímavé to veletoče nejen našich médií. Nicméně v pozadí tohoto mediálního šílenství je něco úplně jiného. To o čem se vůbec nemluví nebo se píše jen sporadicky. Nebudu zde rozebírat spekulace typu, že virus byl vyroben v USA nebo jinde na světě a záměrně vypuštěn, aby farmaceutické firmy měly zisky, protože zdraví obyvatelé jsou k ničemu, protože se nevytváří lékový zisk. Samozřejmě, že na tom může být něco pravdy, ale osobně se kloním k tomu, že zde úřaduje příroda, která si s velkým řevem začíná brát zpět to, co ji lidstvo za poslední století způsobuje. Ať už se jedná o přelidnění nebo globální oteplování. Vše souvisí se vším. Ne jinak je tomu v případě vztahu peněz a médií.
Téměř všechna média jsou založena na principu zisku a tak potřebují co nejvíce zaujmout pozornost čtenářů. Právě proto všude můžete vidět titulky typu: další nakažení, vyhlásili jsme válku koronaviru, zemřel další lékař v Číně atd. Nikde nenajdete titulek: podařilo se vyléčit polovinu nakažených. Kladné zprávy se nenosí. Jsou mediálně neprodejné a proto zmiňovány velice okrajově, proto musí nastoupit logika šoku. Občané se musí šokovat, že se blíží pohroma. Lidé si to poté vyloží tak, že se musí zásobit na několik měsíců a skoupí různé trvanlivější potraviny, aby za několik měsíců zjistili, že jim to bylo k ničemu. Nicméně úkol byl mediálně splněn na jedničku a obchodní řetězce si mohou mnout ruce, jak se všechno vykoupilo.
Některá média navíc přímo hystericky píší o šíření nového viru, který je ve své podstatě něco jako chřipka, která se téměř každý rok objevuje i u nás a způsobuje rozsáhlé epidemie. Nicméně média to vykládají jako něco nového, zákeřného a již nestačí psát o obyčejné chřipce, která každoročně usmrtí jen v naší zemi tisíce lidí. To by totiž nikoho neohromilo. Ohromí jen to, co je nové a ještě k tomu navíc mediálně prezentované. Nicméně v zákrytu médií číhá něco úplně jiného, proto se do popředí vystrkuje velká mediální show zvaná koronavirus. Některé politické špičky v USA a dalších zemí ve spojení s médii se totiž pokoušejí ukázat katastrofický scénář, aby se na něj běžní lidé co nejvíce zaměřili a nezaměřovali se na standartní problémy kapitalismu, tedy na velké ekonomické, sociální a politické nespravedlnosti a nerovnosti. Je to ve své podstatě snaha o odvedení pozornosti od hlavních problémů, které lidstvo a společnost trápí. V našich podmínkách se tak slepě přejímají i zahraniční scénáře, které na nás denně chrlí média, která z toho mají velké zisky.
No a jaký je tedy vztah korunaviru a koronaviru? Z výše uvedeného je jasné, že panika a katastrofické scénáře mají za cíl jen z lidí vytáhnout hromady peněz – proto druhý typ viru nazývám korunavirem. Ten je nejen v naší konzumní společnosti téměř geneticky zakódován, kdy musíte pořád něco kupovat nebo jste spíš nuceni něco nakupovat. Jak se lidé začnou bát, tak skupují všechno – roušky, plynové masky, protichemické obleky, vitamíny, léky atd. Přitom většina věcí, které si koupí je stejně neochrání. A tak jediným vítězem v této panice jsou nakonec obchodníci, korporace, farmaceutické firmy a média, která v tomto záměrném spojení používají šokovou terapii pro zvyšování svého vlastního zisku.
 

Koronální přeinformovanost

Koronální přeinformovanost

Únor 29, 2020

Před nedávnem jsem navštívil jeden nejmenovaný obchodní řetězec, abych nakoupil těstoviny, mouku a mléko. Jaké na mě bude čekat překvapení, jsem při vstupu nevěděl. Regály zely prázdnotou. Lidé vzali útokem snad úplně všechno, co mělo význam – pro ně. A tak jsem se začal zamýšlet nad tím, proč vlastně všechny tyto atributy skoupily? Na prvním místě zde hraje roli určitě strach z koronaviru, který se šíří po světě a mohl by zapříčinit výpadky dodávek potravin. Poté zde bude hrát roli, aby lidé po nějakou dobu nevycházeli z domovů a měli tak dost zásob a snížili tak možnost se někde nakazit. Jenže do celého procesu nám vstupují i další hráči, kteří umocňují strach z koronaviru – jsou to hlavně média, která mají o stavu věcí informovat a ne je zveličovat nebo zase jejich závažnost snižovat. Jak se z médií lidé dozvídají počty zemřelých a nakažených, tak začínají mít obavu o svůj život. Jedná se o klasickou pudovou vlastnost. Je zde jedno podstatné ale, které v médiích tolik nenajdete – srovnání koronaviru s klasickou chřipkou – nový virus ve své podstatě totiž způsobuje respirační potíže, jako klasické virové onemocnění. Tento vztah je jaksi odsouván do pozadí, protože by nebyl tolik mediálně prodejný. Proto jsou na nás denně chrleny informace o různých počtech nakažených/zemřelých a to často i spekulativních.
Musím si jen položit otázku, zda ti, co nakupují jak o život, vědí, že všechny věci mají určitou trvanlivost? Všímá si každý z vás doby minimální trvanlivosti? Na obalech je uvedeno slovo minimální. To znamená, že trvanlivost může být o něco delší, než je uvedené datum. Může a nemusí to být pravda, protože u všech výrobků je dnes používán jev, spíše účelový systém, "rychlejšího stárnutí" někdy zvaný „účelové zastarávání“, aby se výrobky pořád nakupovaly a byl zajištěn konzum a zisk. Z toho plyne, že jediný, kdo na celém nákupním šílenství a panice vydělává, jsou korporace. Takže k čemu vám budou velké zásoby? K ničemu, protože je budete moci zanedlouho vyhodit. Chápu ještě konzervy s trvanlivostí několik let, ale kupovat to, jako kdyby měl být konec světa, mně přijde mimo. Chápu strach z koronaviru, ale musíme si uvědomit, že se jedná o určitý typ chřipky – chcete-li virového onemocnění, na který stejně není žádný lék. Navíc víte vůbec o tom, že na chřipku (jejíž epidemie nás téměř každý rok postihuje) a komplikace s ní spojených zemře ročně v naší zemi až 2 tisíce lidí a nikdo to v médiích tolik neřeší. Navíc si musíme uvědomit, že od Španělské chřipky roku 1919 nebyla žádná velká pandemie globálního rozsahu, ale nárůst letecké dopravy a cestování dával už dávno tušit, že dříve nebo později dojde k rozšíření nějaké nákazy.
 K panice nejvíce přispívají média, která danou věc neúměrně přefukují, když pořád ukazují, že tam je nakažených 100, tam zase tisíce a zdůrazňují počty mrtvých. Tohle budí právě značné obavy a tak si říkám, zda to není ve spojení s obchodními řetězci záměr - lidé mají strach, média to zveličí, jako když se blíží pohroma a obchody mohou vyčistit sklady a dodat nové zboží, které by se jinak vyhodilo. Možná se jedná o spekulaci, ale zkuste si mé výše uvedené argumenty dát na misku vah a sami posoudit, zda do jisté míry spekuluji nebo můj popis odráží stav věcí, který momentálně prožíváme v mediální přeinformovanosti

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuální problémy